Reakce na recenzi:

pepanovacek - @ 25.09.2007

Vím, že se budu opakovat, ale nemůžu napsat nic jiného, než další vrchol Genesis (nebojte se, nebudu takhle stejně psát o všech albech, jen ještě asi o dvou). Zkuste mi někdo říct kapelu, ze které odejde po téměř deseti letech existence frontman takového kalibru, jako Peter Gabriel, jehož místo zaujme do té doby bubeník, který se zpočátku stydí zpívat na koncertech jinak, než zpoza své soupravy a která se nejen nerozpadne, ale doslova po pár dnech vydá tak skvělé album, jako je A TRICK OF THE TAIL ? Jak jsem končil hodnocení předchozího alba, matematicky vyjádřeno, s Gabrielem odešlo dvacet procent, takže potenciálu zůstalo v kapele dost, navíc Tony Banks, jako hlavní autor hudby, neodešel a tak mě osobně vlastně fakt, že po odchodu hlavní hvězdy není následující album slabší, ani nepřekvapuje. Jediná, i když samozřejmě obrovská změna, se tedy udála „jen“ na postu vokalisty, jinak tu máme Genesis v plné síle, tak, jak je známe, s tím, co od nich očekáváme a jako bonus nám naši miláčci servírují (opět) úplně nový sound a lyrickou polohu, jako z Trespass na jedné straně a strhující, svižné „vypalovačky“se skvělými klávesovými sóly na straně druhé.


Jednou takovou „jízdou“ celé album začíná, ve skladbě Dance On A Volcano, celé v lichém rytmu, na sedm dob, jakoby Genesis chtěli říct to, o čem píšu v úvodu : „ Je potřeba s námi nejen pořád počítat, jsme tu a možná silnější, než s Gabrielem!!“ Strhující skladba, jedna z nejlepších od Genesis vůbec, její živé provedení téměř na všech koncertech a téměř vždy v úplném závěru o tom možná taky svědčí.

Možná tomu nebudete věřit, ale v roce 1979, ve druhém ročníku SPŠ dopravní vyhrávala závěrečná instrumentální část Entangled ve školním rozhlase, jako hudební podklad k nějaké, ani už nevím jaké, akci. Se žádostí o vhodný výběr muziky mě a spolužáka požádala naše třídní profesorka a i za tak hlubokého totáče (perestrojka v nedohlednu) to kupodivu prošlo. Jinak se upřímně přiznám, že se mnou Entangled až tak moc necvičí.
To následující Squonk (jak skvělý úvod Seconds Out !!) je z jiného soudku, opět je tu poloha, kterou na Genesis mám hodně, hodně rád, tvrdší, řízná rocková skladba.

Při poslechu Mad Man Moon, která je ve stylu Entagled a Ripples bych rád uvedl na pravou míru jednu věc. Titan o mě nedávno napsal, že mám rád jen skladby, kde jsou bubny, prostě BIGBÍT. Není to až tak pravda, vím o jedné kapele, která mě bere snad nejvíc právě v této poloze, bez bicích, bez basy, pouze zpěv a akustická kytara a sice Led Zeppelin, Genesis mi v tomhle až tak silní nepřijdou.

A jsme u další lahůdky, Robbery, Assault And Battery, skladby, kterou považuji za jednu z nejpovedenějších, zejména prostřední, instrumentální část se skvělým sólem Tony Bankse je fantastická, střídají se zde šesti a sedmidobé takty. Její živá verze na Secons Out, to je něco, při čem tajím dech.

O Ripples už jsem se zmínil a závěr alba obstarává titulní A Trick Of The Tail a instrumentální závěr, hraný i jako závěr koncertů v té době, Los Endos.


Na jednu stranu je fakt to, co jsem psal v úvodu – po odchodu Gabriela je skutečně až neuvěřitelné, že se Genesis nejen nerozpadli, ale že vydali takhle skvělé album, pokud se nepletu, do té doby jejich nejúspěšnější i komerčně.

V podstatě ani ta změna na postu zpěváka není tak dramatická, Collins je opravdu výtečný. Přesto však, pod dojmem nedávné debaty o „duchu Genesis“, spodním proudu, charisma atd. musím uznat, že NĚCO je prostě jinak, něco tady chybí. Takže, pokud bych měl hodnotit na pětihvězdičkové stupnici, dal bych 4, na desetibodové 8.

Pepa, 4.11. 2005

Dodatek
Pustil jsem si dnes album přes sluchátka a musím vyzdvihnout dvě skladby, Robbery, Assault And Battery, zejména ta prostřední pasáž s banksovým sólem, to je opravdu vynikající. Ale hlavně úvodní Dance On A Volcano, což je naprosto neuvěřitelná, strhující záležitost, od snad o tisíc procent lepší Rutherfordovy baskytary, přes Collinsův zpěv a jeho bicí, které skladbu hrnou fantasticky dopředu ( a ten zvuk !!!), tady se Genesis „vzepjali“ k jednomu ze svých nejlepších výkonů. Nebýt na albu pomalé skladby, hlavně Ripples, dostalo by ode mě maximum bodů.