john l - @ 16.09.2016 | #

Placku A Place In The Queue považuju za největší hudební výzvu v dějinách The Tangent, za výtvor hodný skutečných mistrů, kde už jasný směr vytvořený deskou debutní doznává svého vrcholu. Obsáhlé hudební plochy které kolekci rámují jsou trochu složitější na vstřebávání, ale i tudy se dá postupně prokousat a písně nalézající se vně, dokáží posluchače rázněj přitlačit do hudebního křesla. Je to jazz rocková jízda, na kterou prodávají místenky ti nejpovolanější hudebníci z profesionální branže. Věřím, že do děje vás vtáhnou jak ztracené procházky jazzujícím Londýnem s parádními vstupy rebelující flétny Lost In London, computerová potrhlost DIY Surgery, free přístup GPS Culture, nebo world music The Sun In My Eyes s vokálně sympatickým Tillisonem. Parádička pro věrné.

horyna @ 18.09.2016 09:51:51 | #
Jak píše Mohyla, Tangent slabší desky neumí a nedělají, tuhle řadím na jejich vrchol a Lost in London patří k mým vůbec nejoblíbenějším skladbám. V muzice se ukrývá hodně krásy a Tangent ji dokáží vydolovat ze skoro každého tónu, jsou to skuteční profesionálové a mistři v oblasti ovládání svých nástrojů.