Reakce na recenzi:

horyna - @ 05.12.2016

Jako by síly a nadání začaly s touto nahrávkou Steva Hacketta postupně opouštět. Kouzlo imaginace se pomaloučku rozplývá, rozpadá do neznámých osmdesátých let, která podobnému druhu hudby rozhodně přát nebudou. Je tu pořád ještě silná skladatelská základa, kterou vidím v položkách č.1, melodickými omotávkami a potemnělou aurou vybavené The Steppes, i v překrásné tajemné čtyřce Leaving, která by mohla ležet na kterémkoliv z prvních Steveových alb. Upíří hosté na nás vykouknou s položkou číslo pět a filmový kinematograf se roztočí v Jacuzzi. Brahms, možná i Schumann "líbali" autora při nápadu klavírní linky v miniaturce Hammer in The Sand, pohádku nám převypráví The Toast a Ondrovi Havelkovi i s frakem vypadne z oka desátá Sentimental Institution. Zbytek, tudíž nejmenované skladby mě už k tvorbě Hacketta příliš nepasují, zní na jeho tehdejší poměry značně moderně, vlastně osdesátkově futuristicky. 3,5*