Zdenek Breitenbacher - @ 30.11.2007 | #

Po vynikajícím P.X.R.5 docela šok a zklamání. Noví lidé, nové studio, nová a jiná hudba. Studiově precizní, technicky dokonalé, ale hudebně, hmm, poněkud studené, zvlášť v porovnání s předchozími alby. Brock sice tvrdí, že je to logický krok kupředu a reakce na nové trendy v technice, ale buďmě upřímní, je to jinak: Nejsou lidi. Z Quark lineupu je zde už jen Brock; Harvey Bainbridge, i když se snaží, na Lemmyho ani Shawa nemá, Ginger Baker, jakkoliv dobrý bubeník, se do Hawkwind moc nehodí (taky ho hned po tomto albu vyrazili), staronový Huw Lloyd-Langton sice od dob prvního alba Hawkwind technicky velmi vyzrál, ale s hypnotickou Brockovou kytarou to nemá nic společného.
Album přesto nijak neurazí, však se také v UK dostalo do první desítky a přineslo Hawkwind nové fanoušky, kteří by se o Hawkwind jinak nikdy nedozvěděli, starší fanoušci ale truchlí a oprašují desky s Lemmym a Quark lineupem, případně po internetu shánějí vzácné demosnímky Levitation a Motor Way City, kde ještě bubnuje Simon King...

Graaaf @ 27.11.2008 15:55:35 | #
Přesně jak píše Zdeněk. Když má člověk tak rád celou kapelu, těžko se mu hodnotí, která alba má nejraději. Já bych si možná mohl troufnout povýšit u mne na horní příšky obliby Doremifasolatido a Church of H..., ale fakt je to hrozně těžký. No a z jejich discographie aby se člověk rovnou zbláznil. Je to skoro stejný šílenství jako u Zappy a Mothers...
Levitaci mám taky moc rád a v osmdesátejch jsme si s kámošema zhusta říkávali: \"Republice více práce a pro nás zas Levitace...\" hihihi! Na to se nedá zapomenout!