Hammill, Peter - The Silent Corner And The Empty Stage (1974)
Reakce na recenzi:

Soubor výbornejch a citlivě sugestivních písní duše, mozku a skladatelské jednotky Van Der Graaf Generator Petera Hammilla je pohledem otevřeným oknem do duše tohoto melancholicky nadaného umělce. Při poslechu jeho písní se musí snad každý procházející zastavit, zaposlouchat, popřemýšlet a poté vstřebat to velikananánské množství pocitů, které nám jeho autor v emoční propasti svých písnich sděluje. Blahodárný nektar sedmi květů na louce vykvetlých roku 1974 mě symbolizuje jeden obrovský komplex se sedmi velkými pokoji, kterýma se jednotlivě procházím a každý z nich je zařízen v jiné barevné tónině, jiném designovém stylu. Vlevo je dráždivá podmanivost Modern, vedle zase emoční barvy Wilhelmina, jinde nachová historie The Lie (Bernini's Saint Theresa) s kazatelsky kostelním zpěvem, za ní dynamika Forsaken Gardens, nebo na konci překrásná hacienda Rubicon. A závěrečná A Louse Is Not A Home to už jsou vandeři jak vystřižení.4,5*
PS. poprosím zda-li by mě mohl někdo zdělit co vyjadřuje motiv obalu? Ty dvě půlky mě připomínají...ale to asi nebude ono:)
Ryback @ 14.01.2017 20:53:53 | #
Určitě jedno z nejlepších Hammillových alb.
Mé druhé seznámení s Peterem (první bylo s pH7). The silent corner and empty stage… Hudba je tady natolik silná a prosycená emocemi, že i bez znalosti slov si ji člověk může vychutnat a třeba se s ní ztotožnit, resp. s tím, co si představuje, že spolu s textem sděluje – takové byly mé první dojmy z poslechů tohohle klenotu… A pochybuju, že mně poslech tohoto alba někdy omrzí…
Mimochodem když jsem to album slyšel poprvé, tak text ve skladbě The Lie "genuflection / erection in church" ve mně jako v dozrávajícím puberťákovi vzbudil úplně jinou (ale zajímavou) představu/význam, než co to znamená…
Obal jsem vždycky bral jako takovou volnou surrealistickou fantazii, takže „to“ bych v něm neviděl a upřímně se přiznám, že mě to doteď ani nikdy nenapadlo :-).