Reakce na recenzi:

Óin - @ 05.12.2008

Tohle album, které vyšlo v roce 1975, krátce po oznámení o obnovení činnosti VDGG, bychom mohli považovat za jedno z prvních (částečně) punkových britských alb. John Lydon ze Sex Pistols o Hammillově sólově tvorbě kdysi prohlásil: "Když člověk poslouchá jeho (Hammillovu) sólovou tvorbu, vidí, jak moc ovlivnila třeba takového Davida Bowieho." No, řekl to vlastně trošku drsněji :-)

Čistě punkové NBC není, ale třeba první dvě skladby by si člověk rozhodně dokázal představit na albu takových Clash nebo třeba i toho Davida Bowieho. Kromě výkřiku "Smash the system with the song!" zde najdeme i typicky hammillovské mírně depresivní balady, jako například Been Alone So Long, dle mého mínění jednu z nejkrásnějších skladeb celého alba. Jo - a nesmím zapomenout zmínit skladbu People You Were Going To, která poprvé vyšla na prvním singlu Van der Graaf Generator.

Sestava je klasická, Hammill tady mimo jiné poprvé použil klavinet Hohner D-6, který se později objevil i na Goodbluff od VDGG. Alb téhle kapely opravdu mohlo vyjít víc, škoda té pauzy v letech 1972-74, ale na druhou stranu - Peter nahrál spoustu sólových alb, která mají k tvorbě jeho mateřské skupiny hodně blízko.

Takže k hodnocení. Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale - s přihlédnutím k tomu, že v Hammilově tvorbě můžeme najít i větší skvosty -, jsem se nakonec přiklonil ke čtyřem. Ale hodně silným čtyřem!