miguel7 - @ 18.07.2010 | #

Na tohle album jsem narazil prvně zde na stránkách. Tehdy tu měl recenzi Merhaut, která mě oslovila. Van der Graaf..jsem již znal a tak vím, jak umí Peter Hammill procítit pomalé a melancholické písně a jeho hlas se mi moc líbí. A navíc, občas to chce zpomalit a trochu se jen tak odreagovat u nějaké poklidnější hudby.
Z tohoto alba přímo emoce tryskají na všechny strany ale musím říct, že to nebylo hned na první poslech.
Tohle cd si třeba rád pouštím když jsme s přítelkyní ve vaně, ponořeni v pěně, popíjíme vínečko a jentak ležíme v té lázni a na nic nemyslíme...na to je the Love Songs jako stvořené!
Jedná se o opravdu niterní muziku na kterou musí mít člověk náladu a nevím jakou skladbu bych měl vyzdvihnout. Jako celek působí opravdu božsky...i když je tu jedna která mne dostala. This Side of the Looking Glass je jedna z nejsmutnějších písní, co moje uši slyšely a u které vždy zavřu oči a vnímám každičký tón, každou chvíli kdy se ozve Hammillův hlas. Jen jako by vyprávěl a ne zpíval. Říkám si co se mu stalo asi...všemi odvržený a zapomenutý? Nikdy nemilovaný? Buší mi u toho až srdce a prstem zadržuji slzu...k tomu jako doprovod smyčce jak z nějakého tragického bijáku.
Vyzdvihl bych zde ještě podobně laděnou Dont Tell Me a naprosto uklidňující Ophelia:)

ufolog @ 27.01.2011 17:50:45 | #
Tohle album se neda oznacit primo za regulerni kompilaci (Best Of, Vyber). Jde o jeho 10 "best of" pisni ze starsich alb, ktere PH v 80 letech znovu nahral nebo ve studiu premixoval (upravil) a v r. 1984 opet vydal.. Fanousky PH je tohle album povazovano za regulerni studiove album.