Renaissance - Prologue (1972)
Reakce na recenzi:
oř - @ 21.10.2017
Jakápak rozpačitost? Kapela jen přesně neví, jestli se zařadit mezi rock, přimknout ke klasice, nebo se vydat cestou kapel typu Curved Air. Tahle výborná deska je prostě experimentální. Místy silně experimentální. Pootevírá okno tomu, co naplno propukne už s Ashes...
Prologue je velice muzikální kousek, v němž Annie otvírá pusu, aniž by vypustila souvislou větu. Pěje, pobrukuje a nádherně ladí. Ve skladbě Kiev, mimochodem velmi zdařilé, se přidá také mužský vokální člen a člověk si hnedle vzpomene na povedený debut. Na rozdíl od něj je nálada třetího alba mnohem uvolněnější a freejazzová. Člověk má občas pocit že se kapela hledá, ale ve většině momentů jim to neuvěřitelně šlape. Další sklabou je Sounds Of The Sea a její název napovídá o jakou tématiku půjde. Annie zpívá překrásně a velice procítěně. Okolo vás krouží ptáci a šplouchá moře, na kterém se pohupují klavírní notičky. Podobná, trochu dramatičtější nádhera vypluje i s Spare Some Love a Bound For Infinity.
Škoda že kapela zařadila na závěr tak zvláštní a hudebně nesourodou hrůzu, jakou je skladba Rajah Khan.
Prologue je muzikantsky dokonalý krajíc od kapely, která už brzo bude ve svém oboru tou největší z největších.