Reakce na recenzi:

Voytus - @ 08.03.2008

Debut Pavlov's Dog patří k mým oblíbeným art-rockovým albům. Odehrává se v klidnějších náladách, převažují pompézní rozmáchlé balady s chytlavými melodiemi, prostřídané několika rychlejšími kousky. Nikdy nezapomenu na první poslech, který proběhl někdy před čtyřmi lety. Hned po doposlechnutí jsem album musel pustit znovu. A pisklavý hlas Davida Surkampa pro mě nepředstavoval problém.
Sladkobolná melancholie na nás dýchne s úvodními tóny klavíru první písně Julia, při nástupu klenutého refrénu se jeden podiví, proč to dodnes není hit.
V podobné náladě pokračuje i rychlejší Late November, v té a i v následující Song Dance Surkamp kvílí v neuvěřitelných výškách, navíc s nekontrolovatelným vibrátem, které dokáže kdekomu způsobit mrazení v zádech, případně bolest hlavy. Mě nevadí, naopak, bez něj by to nebylo ono. Houslový virtuos Siegfried Carver přidá pár zběsilých sól, bicí jsou samý přechod a zásek, v pozadí zní mellotron a další důležitý prvek jsou kytarové vyhrávky.
Fast Gun je můj nejoblíbenější song z této desky. Sestupný postup v harmonii, k tomu dvouoktávový motiv kytary a houslí, opět pomalé tempo a melodie, která se už po prvním poslechu zavrtá do ucha.
V Natchez Trace do toho bubeník Mike Safron řízne a máme tu rock'n'roll a la Pavlov's Dog. To, že Surkamp úpí v tříčárkované oktávě, nemusím dodávat.
Theme from Subway Sue je další krásnou pompézní baladou. Kytarista Steve Scorfina přidá jedno z mála sól, je tu moc pěkné nenápadné piano a dvojhlasý zpěv v refrénu. Další jasná hitovka.
Episode je také pomalá, ale narozdíl od vypjaté předchozí se celá nese v klidu. Opět silný refrén, hlavní autor Surkamp byl opravdu výrazný talent.
Krátká instrumentálka Preludin je ovlivněna klasikou, plná zvratů, muzikanti to byli zdatní.
A závěr obstará Of Once and Future Kings. Nejdelší skladba alba, která se od pomalého tempa přenese k největšímu fofru, který na desce uslyšíme, aby se vrátila a ukončila album v typickém pompézním duchu.
Asi si to hned pustím znovu, minimálně Fast Gun a Subway Sue. Skutečně jsem nikdy neslyšel tak silné (převážně) baladické album.