Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 20.02.2021

Druhé devadesátkové kapely pro mě zbožňovaných Voivod po odchodu zpěváka Snakeho s Ericem Forrestem za mikrofonem. Tvrdost zůstala, leč styl zesnulého velikána mr. Piggyho, vytesal přesto patentní ´vodovod´. Tým Jamese Cavaluzza dodal úchylné elektronické výboje a z typického koktejlu tak nechybí vlastně nic.

Přes typické intro Catalepsy I a destrukci Rise s geniálním Piggyho melodickým šitím a chaotikou sól, ač notně pohmožděni, dorazíme až k - Mercury. Ta by dokonale padla i na rockový Angel Rat, leč trio vizionářů profesorsky utkalo i tvrdý kabátek a po mezihře se opět pustí do spurtu. V titulních orgiích mr. Forrest jede jako popravčí a Piggy tu vládne šílenými výpady. Po elektronicky laděné nejdelší Bacteria s Piggyho prstolamy a psycho intermezzu Temps Mort se valí šest zkázonosných minut The Tower. Pomník Piggyho riffové potence, jed a síra, vykloubený rachot univerza... a taky další soda Quantum se přímo vyžívá ve středním tempu. Sci-fi posedlost nese nadřená Neutrino a našlápnutá Forlorn je techno-vyslancem s demolujícími Awayovými bicími. Po outru Catalepsy II a Piggym mistrně zdobené M-body je tu fantaskní dovětek, 21st Century Schizoid Man. Poklona žánru, který je hudebně zformoval a mocně ovlivnil.



V "nové" éře, kde bylo nutno nadechnutí a udržení kroku se světem, se poučili špinavým thrashem, hardcorem a industriálem. Po zkáze jménem Negatron malinko zvolnili a hudba tak dostala drásavou těžkost. Jaderné pohromy, člověk-ničitel, schizofrenie, pochodující čety robotů - paralelní realita a la Voivod. Nejen Negatron mi sedl o málo víc, a tedy 4/5.