Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 16.05.2011

Na počátku sedmdesátých let stáli Who v mohutné britské konkurenci na elitním postu s otevřeným prostorem do budoucna….
Povzbuzeni řadou úspěchů nejen v Británii a Evropě, ale i v USA se kapela rozhodla svou tvůrčí, muzikantskou a interpretační energii zúročit dalším – už pátým studiovým albem. Díky významnému úspěchu s předešlým projektem chtěli nabídnout nový projekt s názvem Lifehouse, za nímž stál jejich manažer Kit Lambert s jeho partnerem Chrisem Stampem, ale záhy se ukázalo, že finanční a realizační zátěž na projektu bude neslýchaně vysoká a tak, ač neradi, Who od tohoto grandiózního záměru ustoupili. Většina hudebního materiálu však byla použita na albovém počinu.
Nahrávání bylo zahájeno v březnu v Record Plant v New Yorku a poté se přesunulo do Olympic Studios v Londýně, kde skončilo v červnu. Na konci léta, 25. srpna 1971 na labelu Polydor/Track očekávané album Who´s Next spatřilo světlo světa. Produkce se ujala celá skupina s producentem Glynem Johnsem. Výkonnými producenty byli Kit Lambert, Chris Stamp a Pete Kameron. Výtvarný design obalu navrhl John Kosh. Album obsahovalo celkem devět osobitých skladeb, jejichž studiové verze si nijak nekonkurovaly s jejich koncertními alternativami.

BABA O´RILEY – Townshendovo intro na varhany VCS3 a následně majestátní akordy klavíru otevírají prostor pro jedinečnou rockovou skladbu s výtečným pěveckým vkladem Daltreyho. Těžko si lze představit působivější entrée, které posluchače lépe vtáhne do svého nitra… Kytarové akordy se prolínají s jemnými tónovými předivy, aby udělaly prostor elektrickým houslím Dava Arbuse, člena britských East Of Eden v maximálním rytmickém tempu…

BARGAIN – po akustickém intru se rozbíhá další sugestivní rocková skladba, která se uprostřed mění na vyprávěnou baladu, aby se pak rozevřela v dynamičtějším soundu pro synthesizerové kreace a následně se proměnila v přímý rockový počin podle všech pravidel. Jedinečná atmosféra skladbu provází od začátku do konce…

LOVE AIN´T FOR KEEPING – pěkně zaranžovaný playback akustických kytar, které se nádherně prolínají se zemitou rytmikou a Moonovy baterie. Townshend přesvědčil, že na akustické kytary dokáže zahrát velmi citlivě a působivě…

MY WIFE – Entwistlova skladba, která je autorem interpretována a skvěle aranžována pro doplněné dechové nástroje, které podmiňují celou atmosféru. Moon dodává kulometné bicí přechody nádherně korespondující s výtečnou basovou linkou.

THE SONG IS OVER – přichází nádherné zklidnění v sugestivní baladě s klavírní motivem s varhanním pozadím a Daltreyův hlas vyzpívává přesvědčivým způsobem svoje pocity. Dále rozvinutá melodie přináší Townshendovo kytarové sólo a Entwistlovu vynikající melodickou basovou linku. Po skladatelské stránce jedna z nejsilnějších písní na albu s gradujícím napětím a aranžérskými nápady. Klavírní téma pohostinsky nahrál známý studiový hudebník Nicky Hopkins (spolupracující s Beatles, Lennonem, Harrisonem, nebo Rolling Stones)

GETTING IN TUNE – klavírní téma přináší další baladu s melancholickým nábojem a vynikajícím Daltreyem za mikrofonem, který se prolíná s Townshendovým zpěvem a kreativními basy. Vrstvené hlasy dodávají skladby patřičné ostří, když se balada proměňuje v rockovou skladbu s mírně bluesovým nádechem a Hopkinsovými klavírními eskapádami.

GOING MOBILE – důrazné bicí nástroje a Townshendovy akustické kytary rozbíhají velmi svižnou skladbu gradující v dalších fázích ve své výpovědi ke kýženému zklidnění, aby se opět rozběhla v divokém tempu vpřed za bzučení synthesizeru a doprovodných partů na elektrickou kytaru.

BEHIND BLUE EYES – nádherná Townshendova balada s dominující akustickou kytarou a nádhernou klenutou melodií. Podmanivá skladba za následného doprovodu sborů se rozlévá jako sluneční záře prostorem, aby pak v další části získala rockový doprovod elektrických nástrojů s typickými bubenickými přechody…

WON´T GET FOOLED AGAIN – závěrečná skladba má výrazný hardrockový charakter se silným melodickým nábojem. Na ploše více jak osmi minut se rozvíjí výrazný energetický potenciál zúčastněných hudebníků, který podporují syrové kytarové riffy, ARP synthesizer a úderná rytmika. Townshend zde předvede stylotvorné sólo a Daltrey velmi přesvědčivý pěvecký výkon. Těkavý sythesizer prodlužuje vnitřní napětí skladby, aby se pak skladba vrátila do klasického rockového tvaru. Jedinečný kousek!

Album obsadilo po svém prvním vydání první místo v žebříčcích a časopis Melody Maker nešetřil chválou, stejně jako hudební kritikové, kteří album analyzovali svými subjektivními postoji. Stejného mínění byli i rockoví příznivci v Evropě i v USA. Koncertní premiéra v Young Vic Theatre v Londýně se setkala s opravdu velkým úspěchem.
V r. 1995 se na remasterované CD verzi objevily další doplněné skladby, které vznikaly souběžně s vydaným materiálem Pure And Easy, Baby Don´t You Do It (dosud oficiálně nevydané), Naked Eye, Water (nevydaná), Too Much Of Anything, I Don´t Even Know Myself a alternativní nevydaná verze skladby Behind Blue Eyes. V albové diskografii obsazuje album Who´s Next vysoké postavení a je britským rockovým výkladním zbožím dodnes…
Pět hvězdiček!