Reakce na recenzi:

kneekal - @ 11.08.2007

Moje první deska Queen, a tak se při poslechu vždycky dostaví troška nostalgie. V našem modrém vozítku značky Felicie jsme měli několik kazet a právě Night vždycky řvala na celé auto a já i moje sestra jsme se vždycky s oblibou přidávali k "mňoukací" pasáži v The Prophet's Song a "and I now I know" se neslo celým autem. Dokonce jsme podle téhle desky vytvořili takovou pseudodivadelní hru s plyšákama, které jsme jako děti vlastnili a celé představení bylo dělané na hudbu téhle desku. Jo, to byly časy.. :)

K Night mám tak velmi zvláštní vztah. Z mého pohledu nemůžu říct, že je to ta nejlepší deska Queen, protože u téhle kapely uznávám triumvirát Sheer Hear Attack-Night-Jazz a ve svém žebříčku je stavím zhruba na roveň, ačkoli poslední dobou přece jenom malinko vítězí Sheer.

Každopádně muzika je to fenomenální, i když třeba Love of My Life mám daleko raději z Live Killers, ale to je možná tím, že jako kytarista mám radši, když si to Brian dává na kytaru, než poněkud patetické piano z Night.

Nejoblíbenější skladba je pro mě hned první, Death On Two Legs a potom monumentální The Prophet's Song. Bohemka je už natolik provařená, že jako singl bych si ji už asi nepustil, ale na desku prostě patří. A klip má taky hodně zajímavý.

Ještě bych rád podotkl (a mám to z knihy Queen: vlastními slovy), že na téhle desce nebyl použit synťák, takže všechny ty dechy jsou údajně kytara. Inu, Brian si s efekty vážně vyhrál.

Tahle deska je pro mě sice už spíše minulostí a nevím, kdy naposledy jsem ji slyšel, ale hodnocení je jasné. ***** - deska mého dětství

P.S. v žebříčku Rolling Stone 500 Greatest Albums of All Time se deska A Night at the Opera umístila na 230. místě.