Ark - Ark (1999)
Reakce na recenzi:
EasyRocker - @ 15.04.2016
Vidím, že se zde kolegové zaměřili hlavně na vysoce kriticky hodnocenou druhou desku "Burn the Sun". Vzpomínám si matně, jak jsem před léty tento skvost našel v jedné pražské prodejně CD, aniž bych vůbec tušil, a co se jedná, prodavač jen tak naznačil. O to větší byl můj následný šok...
Tajemný samplovaný úvod Burning Down nás svým rytmickým pojetím upozorní, že tahle skvělá deska bude výletem do exotiky, alespoň zčásti. Pak už nastoupí famózní riffy Tore Ostbyho, které už určitě znáte i z jeho někdejšího působení v Conception, kam ten chlap na to chodí? Krásná podprahová melodie a konečně PAN zpěvák Lande, jehož coverdaleovská poloha je prostě neodolatelná. Mohutné sekané motivy jsou neuvěřitelně zahuštěné, sólo ve druhé poloze má divoký, schizofrenní průběh a to, co v pozadí předvádí Macaluso, taky není úplně k zahození. Opět konec v duchu začátku s "klasickou" vsuvkou. Už tu máme husté metalové riffy a vévodícího Landeho, který tentokrát ovládl pole hned od prvních vteřin. Macalusův přechod to nakopává ještě na vyšší level - to vše je Where The Wind Blows. Poctivá progmetalová mašina se střídá s jazzově orientovanými vyhrávkami, strojově propojenými s kytarovými sóly a vokály z jiné sféry... neskutečné podání a atmosféra, to by se ovšem dalo říci o celé desce. Konec je v mohutném orchestrálním vyznění a s rytmickými údery. Do toho už bez varování útočí riffová sekačka The Hunchback of Notre Dame - to je prostě nádhera, těžké riffy se tady s úplnou lehkostí proplétají s latinsky orientovanými akustikami, jazzovým klavírem a celé to nabírá pro kapelu oblíbenou "jižní" polohu. Jen tak lehounce pánové propojují několik hudebních stylů, tomuhle jsem propadl hned při prvním poslechu a to žhavé víření latina mě nepustilo dodnes. Jako by se progmetal propojil se Santanou. Hudba, co se snad neposlouchá, ale žije. Neskutečné, famózní!! Singers at The World´s Dawn nastupuje, jak je zvykem, náhle a nečekaně rytmickým těžkým propletencem a plnotučným kytarovým sólem a opravdu výrazný podíl tady má Landeho hlas, který opravdu vypouští ven všechny Coverdaly, Planty a já nevím ještě koho. Jeho démon se pere s opětovně zapojenými latinskými motivy a je tu další hudební lahůdka. Ta refrénová pasáž propojená s přesnými akustikami, to je další krása. Mother Love - kytara propojená s Macalusovými činely a "tunelovým" efektem samplu, stupňování napětí je výborné a celá skladba má velké ovlivnění fusion jak stavbou, tak i vzdušnými sóly. Je cítit, že i tuhle polohu zvládají pánové s přehledem, Lande je znovu skvělý a podmanivý, i když je civilnější a drží se víc při zemi. I tady je drobná latinská vsuvka. Že to má skoro devět minut, si ani nevšimnete... Opět sekaný kytarový nástup a je tady Center Avenue, melodie mají pochmurný charakter a je tady více sevřená a metalová věc, i když Landeho zpěv a krásné sólo ve druhé půli jí dodávají melodie. Rytmika je opravdu ďábelská, nesmíte polevit v soustředění... A je tu závěr - tajemný úvod, Macalusovy pochody, orientální saxofon - host Harry Sagstuen - už úvod Can´t Let Go napovídá, že tady půjde o velké věci. Pozvolna se zapojuje neodolatelný Lande a krásná baladická melodie. Refrén je pak očistcem, kde musím prostě před zúčastněnými virtuálně smeknout klobouček. Tady je drama, emoce doslova prýští. Saxofon a fantastické sólo, které má napětí všech největších rockových mistrů, pochodová rytmika - celý tenhle kus je postaven na úžasném napětí sloka vs refrén. Druhá půle už mě pohltila tak, že jsem stěží schopen něco dalšího vnímat, atmosféra zoufalství a beznaděje pomalu odplouvá se studenými tóny kláves... mistrovský závěr tohoto eposu. Když si vzpomenu, že tady Threshold a Ark hráli někdy v r. 2001 před skoro prázdným Rock Café, je mi smutno...
Tohle je určitě jedna z těch progmetalových formací, která si právem zaslouží přívlastek nedoceněná, protože to "ocenění" se týká opravdu jen menší skupinky nadšenců. Jsem rád, že jsem se mohl zařadit mezi ně. Obě desky Ark hodnotím skoro stejně. Jediné, co hodnotím opravdu špatně je to, že už žádná další nevyšla...