Reakce na recenzi:

kubys - @ 02.08.2007

Americká středoškolská partička dostala v roce 1991 konečně šanci natočit albu, díky vlivu Mika Pattona, který se působením u Faith No More stal dostatečně známým, a tudíž mohl svým kamarádům zařídit nahrávací smlouvu. A nyní k desce.

První písní na albu je Quote Unquote, píseň pojmenovaná po biografii Johna Travolty, píseň by se prakticky dala nazvat industriální (i když do industriálnost Nine Inch Nails nebo Ministry má daleko), ovšem nečekané breaky a změny v tempu dostaly tuto píseň zcela mimo hranice chápání. Zajímavosti je také, že k tomuto titulu byl natočen jediný videoklip v historii kapely, ovšem MTV jej odmítala vysílat, jelikož byl příliš temný, takže se uchytil pouze na MTV2 a to v rámci pořadu o Metalu až po 22. hodině.

Funkový začátek Slowly Growing Deaf na nás navozuje atmosféru zcela jiné skupiny, ovšem tato pasáž trvá pouze 5 vteřin, následně tempo neuveřitelně zpomalí a slyšíme pouze jasný vokál Mikea Pattona a na toto navozují části ve stylu Mr. Bungle vlastním (metal, jazz, rockabilly, country). Šílenost.

Neuvěřitelná hlasová exhibice Mikea Pattona v Squeeze Me Macaroni nás dostává do výšin scatu ovšem nenechme se zmást i zde musí být znovu zastoupena směsice stylů např. metal, R'n'B, již zmiňovaný scat, soul a znalec by možná našel i více.

Carousel na nás působí velice milým dojmem, ovšem mnoha lidem se udělá nevolno po naostření kytar a thrashovém víru, který se prolíná s kolotočovou hudbou a co nejroztodivnějšími zvuky, které vydává Mike Patton.

Egg je píseň prakticky navozující na Carousel, ovšem ještě s divnějšími zvraty a velice převelice divným metrem.

Stubb (a Dub) na nás působí nejmileji z dosavadních písní dokud se nezvrhne v chaotickou hudbu, která by se hodila do francouzských bláznivých komedií, recept je prakticky stejný jako u všech písní na desce...to jest pokusit se vystřídat co nejvíce různých stylů a melodií v co nejkratší době - prostě paráda.

My Ass Is On Fire se snad ani nedá popsat, dosti kruté klávesy do toho řev a tvrdé kytarové riffy a náhle prudke zpomalení a začátek zpěvu, který začína:"Impotence"...tak si obrázek udělejte sami:) Jinak tu je velice zajímavý recitativ asi uprostřed skladby.

The Girls of Porn, u této písně se nemohu zbavit dojmu, že ji Mr. Bungle udělali kvůli tomu, aby se vysmívali galmovým skupinám té doby, ovšems grandióznosti jim vlastní, funkový podklad za hlavního zvuku saxofónů střídají samply z porna a komentář Mikea Pattona a pasáže jako vystřihnuté z nějakého alba Poison.

Tvrdá metalová vyhrávka Love Is a Fist nám téměř ukončuje album, ovšem metaová? Toť otázka, nevím totiž jestli by se sax pasáže dali považovat za metalové, řekněme znova spojení funky, jazzu, metalu, nejdivnějších zvuků, soulu a disca.

A je tu konec Dead Goon se nás snaží asi 5min uklidnit z hrůzného zážitku, který jsme slyšeli...ne není to hrůzné, je to moc fajn a dokonce je to snad nejschizofrenější skladba na celé desce.

Kdybych měl hlasovat o nejlepší debut, tak Mr. Bungle má jednoznačně můj hlas, posouvá hranice fantazie mimo naše dimenze (dokud jsme samozřejmě neslyšeli toto album:) ). Vřele všem doporučuji, je to opravdu obohacení, není zde jediný komerční zvuk a hlavně těch nápadů, co tu je.

Moje jednoznačná citová záležitost - *****

Jakub Križan 02.08.2007