horyna - @ 12.07.2017 | #

Asi nemá cenu tuhle desku nějak dlouze představovat, nebo po x té přepisovat cestu jejího vzniku. Přejdu tedy rovnou k samotným superskladbám a přesto, že dnes už pro mne nemá většina z nich cenu zlata a neobsadí pole position tak jako kdysi, jejich sílu, generační šmrnc a vliv skrze desetiletí, zpochybnit nehodlám.

Smoke... je z důvodu rádiové fluktuace a oblíbené pozice na listu starých disko/rockoték tak zkažená, že si ji už několik let vůbec nepouštím. Bez Highway a Space si dobrý koncert legendy také nelze představit a Lazy mě k srdci nepřirostla nikdy.

Zbytek alba je mi tím nejlepším, co od D. P. znám. Maybe I'm A Leo, Pictures Of Home, Never Before a When A Blind Man Cries, jsou těmi nejžhavějšími favoritkami na dvoře králů hard rocku.

Další mocensky schopné a velké rody Evropy, jako Hohenzollernové, nebo Bourboni, tedy mám na mysli Led Zeppelin, Queen či UFO, musí do ohně přikládat řádně velká polena, aby dokázala udržet tempo a žár sálající z Blackmorovi party.

Stáří Deep Purple jsou sázka na jistotu. Pestrost a entuziasmus obsažený v jejich muzice je stále přitažlivý, dokonce i pro nové generace.

Snake @ 13.07.2017 17:07:48 | #
Já miluju Highway Star, tahle klasikou šmrncnutá sóla žeru. Koneckonců, výbornej duet Lorda s Blackmorem je i jak v následující, byť trochu těžkopádné Maybe I'm A Leo, tak ve výrazně svižnější Pictures Of Home. Nemluvě o hotových inštrumentálních orgiích v ambiciózní a bezmála osm minut dlouhé Lazy. Ani tolikrát propíraná Smoke On The Water se mi nezprotivila. To ani náhodou. Naopak, když ji slyším v práci v rádiu, vytočím volume pořádně doprava. K nelíčené radosti mých kolegů :)

Za takové trochu nenápadné (ale nikoliv vyloženě ošklivé) Popelky považuji jen čtvrtou Never Before a především poslední Space Truckin'. Ta už mě tou svojí kolovrátkovitostí malinko unavuje...

V porovnání s "In Rock", nebo "Fireball" mi připadá Machine Head o něco uhlazenější, pánové už tak nedivočej, ale určitě ne horší. Album jsem ještě nehodnotil, tož za čtyři.