lover-of-music - @ 06.08.2018 | #

Touto recenzí nechci nikoho provokovat, ale chci, aby se vědělo, že také existuje odlišný pohled na přeceňované album, na které se valí festivaly superlativů.

Deep Purple – kapela, o které jsem si dlouho myslel, že se schovávají za lživé klišé, že hrají progresivní rock. Přitom se jedná o prachobyčejný hard rock. V této jediné věci jsem jim křivdil. Myslím, že nikdy z jejich úst nezaznělo, že by hráli progresivní rock, ALE nechtěli si připustit, že hrají hard rock, a že ovlivnili mnoho metalových kapel. Mám pocit, že členové kapely žili v jakémsi bludu, a pořád o sobě říkali, že nehrají hard rock. Aspoň tak jsem to pochopil z jednoho rozhovoru. Přitom to hard rock je. Tak o co jim jako jde?

Album Machine Head znám už nějakou dobu. Vždycky jsem ho vnímal jako ne moc zajímavé a spíše nudné. Do dnešních dnů se na tom nic nezměnilo, i po několikanásobných seriózních a soustředěných posleších. U písniček jako Maybe I’m Leo, Pictures Of Home, Lazy nebo Space Truckin‘ jsem málem usnul. Co je pro mě naprosto zničující je délka těch skladeb. Poslouchat víc než 5 minut ten samý jednoduchý, laciný riff je nad moje síly. Připomínám, že všeobecně mi délka skladeb nevadí. Ať si trvá třeba i 30 minut, ale musí se v ní neustále něco zajímavého dít. Písničky na albu Machine Head se mi zdají už v polovině strašně dlouhé. Jediná skladba, která stála za to, je úvodní Highway Star, která je opravdu povedená a to sólo je fakt fantastické. Ještě také Never Before není špatná, ale tu už jsem odněkud znal. Určitě jsem ji musel několikrát slyšet ještě před tím, než jsem to album poznal.

Co se týče neuvěřitelné odrhovačky Smoke On The Water, tak tu automaticky přeskakuji a nevěnuji jí ani vteřinu. Ten riff už je tak neskutečně profláklý, že už jsem na tu píseň vysloveně ALERGICKÝ. Ale text této odrhovačky je hodně zajímavý, a vlastně je to pravdivý příběh, kdy nějaký magor vystřelil světlici při koncertu Franka Zappy v Casinu ve Švýcarsku a celé Casino shořelo.

Na album Machine Head se už léta pějí chvalozpěvy. Jsem rád, že patřím do skupiny lidí (nejspíš je ta skupina lidí moc malá, ale o to lépe!), kteří toto album rozhodně neobdivují. Je to album vhodné na rockové mejdany, ale ne na seriózní poslech. Sice Deep Purple jsou výborní instrumentalisté, ale tyto písničky mi přijdou na jejich schopnosti hodně málo. Pořád přemýšlím, a ptám se, jak se můžou vejít mezi takové hudební velikány, jako jsou Yes, King Crimson, Moody Blues, The Who, Pink Floyd, Genesis, Jethro Tull a klidně i třeba Van Der Graaf Generator. Na tuto otázku mi asi nikdo rozumně neodpoví. Ani ten nejvíc moudrý muzikolog.

Nazired @ 08.08.2018 09:23:47 | #
Taky nejsem žádnej obrovskej fanoušek DP, stejně tak ale ani třeba (zase podle mýho názoru) tebou nekriticky pomalu do hvězd vyzdvihovanejch kapel jako jsou Moody Blues, The Who (prakticky mě /až na některý jejich songy/ vůbec nebavěj a nezajímaj).. to samý třeba KC (před Belew era).. ale na druhou stranu všechny tyhle kapely plně respektuju(!). Od DP považuju osobně za jejich vrchol In Rock a Made in Japan. Machine Head nebo Fireball jsou taky výborný alba, a i když mně osobně se z každýho alba vydanýho po In Rock líbí maximálně jen pár skladeb, tak stále považuju DP za naprostou hardrockovou klasiku všech dob. Stejně jako jsou skalní fans třeba Yes, Pink Floyd, The Who, Rolling Stones, KC, AC/DC, Franka Zappy, tak jsou i skalní fans DP (pár jsem jich znal).
Stručně a jednoduše řečeno - album Machine Head je zcela právem považovaný za dobovou hard rockovou klasiku, a už jen kvůli těm pár klasickejm skladbám jako Highway Star, Smog on the Water, Lazy nebo Space Truckin' si pouhý dvě hvězdy prostě nezaslouží. Pokud osobně neposlouchám třeba vážnou hudbu (např. Mozarta nebo Beethovena) neznamená to, že budu sjíždět netový hudební fóra a všude tvorbu těhle dvou velikánů (minimálně svý doby), hodnotit jednou hvězdou - všemi bych byl (zaslouženě a zcela právem) považován za nekritickýho hlupáka.

Navíc Blackmore je/byl kytarista par excellence a třeba Gillan výbornej zpěvák..