luk63 - @ 26.11.2020 | #

Omega na albu Nem Tudom a Neved opustila své dřívější hardrockové zaměření a vydala se na cestu meodičtějších skladeb. Na následující desce Idõrabló dosáhla svého posledního vrcholu před následným pozvolným úpadkem.

Titulní skladba je výborná - rocková, melodická a podmanivá. Jasný vrchol alba. A ´Napot hoztam, csillago´ je její skvělá předehra. ´Ablakok´ je taková zimní vložka, jakoby předzvěst Lény - aspoň v úvodu. ´A névtelen utazó´ výborně navazuje, je tvrdý, melodický, vygradovaný, rock 70 jak má být. ´A könyvelõ álm´ je jednodušší, ale stále přijatelná. ´Nélküled´ se trochu vzhlédla v Pink Floyd, ale mě to nevadí. ´Éjféli koncert´ je plná nostalgie, trochu póza (odpustitelná), ale dobrý konec.

Pokud máte rádi tvrdou rockovou hudbu, která se naprosto přirozeně snoubí s křehkými melodiemi, tak na tomto albu najdete co hledáte. A protože tuhle desku poslouchám s velikým zalíbením už 43 let a nikdy mě nezklamala, dám troufale plný počet.

jirka 7200 @ 02.12.2020 23:47:30 | #
Asi záleží na tom, kdo jak skupinu objevil. Četl jsem, že ti, kteří ji znali od prvních alb s hard rockovějším zvukem, tak měli trochu problém s tou novou art/space stylizací. Já Omegu poznal právě v tomto období a ty rané desky doposlechl až později.

Takže mě zněly v roce 1979 tehdejší špičky socialisitického rocku podobně - Puhdys a Perlenfischer, Olympic s Prázdninami na zemi a Omega s Idõrabló nebo Gammapolis.