Reakce na recenzi:

vmagistr - @ 26.12.2009

S hudbou Rainbow jsem se poprvé setkal na tzv. "The Earthquake Album" (moc zajímavý projekt, kdo nezná, doporučuji zapátrat na googlu) - obsahovalo totiž mj. i skladbu Since You Been Gone. Ritchieho jsem tehdy znal jenom z několika Párplovských alb ze 70.let a ani ve snu by mě nenapadlo, že jeho vlastní kapela bude dělat takovýhle hitovky. Pak jsem na Youtube narazil na All Night Long a bylo vymalovaný...tohleto album prostě musím mít!

All Night Long je pecka na první poslech a tak jako Bonnet ji jen tak někdo nezazpívá. Ritchie sype jeden riff za druhým a díky Cozymu za škopkama skladba šlape naprosto neskutečně. Klip s tančící krasavicí pak tomu celému dodává ještě větší šťávu. Eyes of The World má atmosféru skoro jako Tarot Woman z Rising a celá kapela ukazuje, že ono to půjde i bez Dia. No Time To Lose je rychlá a dobře šlapající vypalovačka, zatímco Makin´ Love má až baladický nádech.
Typické balady se nám ale dostane teprve v druhé polovině alba - Since You Been Gone je prostě klasika. Pomalá, ale neutahaná, s čistým zvukem (jako ostatně celé album) a brilantním sólem. Co víc si přát? Naproti tomu další skladba v pořadí, Love's No Friend obsahuje až sabatovsky záhrobní úvodní riff a i její zbytek zní, jako by ji Ritchie složil už někdy v období In Rock nebo Fireball a při nahrávání Down To Earth ji jen "vytáhl ze šuplíku". Danger Zone je poněkud nevýrazná, prospěla by jí větší zatěžkanost. No a Lost In Hollywood - to je zběsilá závěrečná jízda pana Blackmora a jeho spoluhráčů. Jediným záporem je zde přítomnost "klasické" mezihry - to ji Ritchie opravdu musel cpát do každé druhé své skladby?

Down To Earth je pohodovým albem, které by ani příznivce diovské éry nemuselo zklamat. Náznaky komerčnějšího směřování kapely zde už sice k nalezení jsou, ale poslouchají se setsakramentsky dobře. Dávám čtyři hvězdy - All Night Long je All Night Long...