Reakce na recenzi:

terka - @ 15.05.2018

Pan Martin H mě svou pobídkou u desky Around... „s čím vyrukuješ příště“ nahrál tak trochu na smeč. Třeba bude spokojený nejen on, protože tentokrát jsem si vybrala desku, kterou má rád snad každý, kdo v muzice hledá nějaký pokrok a která stála u zrodu propojení dvou hudebních světů - rockového s latino-jazzovým.

Jde o úvodní nahrávku tehdy mlaďoulinkého mexického kytaristy Carlose Santany. Chvíli mně zabralo rozhodování, kterému albu dát přednost. Vždyť tady máme dlouhou řadu nahrávek ,ve které je jedna lepší než druhá. Od debutu až po Festival (včetně), nemám šanci najít slabšího konkurenta. Nakonec jsem vybrala tím nejjednodušším způsobem - tedy hned první desku. Na ní už Carlos Augusto Alves předvádí hotovou definici svého hudebního názoru nebo řekněme pojetí, které se stalo rozhodujícím pro jeho další kariérní vývoj.

Podmanivé zvuky perkusí se rozjedou od úvodních tónů skladby Waiting a končí až poslední smrští Soul Sacrifice. Jedno velké představení začíná. Mám moc ráda zpívané skladby Evil Ways a Shades of Time. Jen netuším, komu patří ten nakřáplý a podmanivý vokál v druhé jmenované skladbě. Jestli klávesákovi Greggu Roliemu, pak všechna čest. Zpívá překrásně. Instrumentální varietní čísla Savor a Jingo dovedou efektně propuknout v divoké víření rytmů. V rychlém tempu se odehrává Persuasion a do džezových míst se podíváme se skladbou Treat.

Santana zaujal hned napoprvé a obodovat album nižším hodnocením jenom proto, že Abraxas a III jsou ještě malinko lepší, by byla hloupost.