Reakce na recenzi:

Óin - @ 30.11.2008

Je možná nošením dříví do lesa, snažit se přidat sem něco nového po obšírné recenzi mého předchůdce. Ale tohleto je album, které si alespoň minimální glosu zaslouží. Už jen proto, abych k němu zase po čase přitáhl trochu pozornosti.

Kdybych měl tuhle prvotinu Colossea k něčemu přirovnat, napadla by mě asi tvorba Cream - jednak pro poměrně dominantní roli bicích, jednak pro silné ovlivnění klasickým blues, o čemž svědčí jak úvodní skladba Grahama Bonda, tak i Backwater Blues Huddieho Ledbettera.

Co se týče mých oblíbených skladeb, je to určitě Mandarin se skvělým sólem na baskytaru a Beware The Ides Of March, kde se Collosseum po vzoru Procol Harum nechalo inspirovat J. S. Bachem. Tohle album ale nemá žádné slabé místo, s takovými muzikanty to totiž ani nejde.

Takže - za geniální skloubení jazz rocku a blues dávám pět hvězdiček, jelikož víc opravdu dát nejde. Nehleďte na to, že má tohle album už čtyřicítku na krku, rozhodně stojí za kousek přízně :-)