lion - @ 05.02.2015 | #

MĚL JSEM TO ŠTĚSTÍ, ŽE JSEM BRAL HUDEBNÍ ROZUM VE SPRÁVNOU DOBU.TENHLE KOUSEK A JEMU PODOBNÉ JSME SLYŠELI A NAHRÁVALI TÉMĚŘ OKAMŽITĚ PO VZNIKU.O VÝZNAMU TEXTU ANI POTUCHY, POUZE NĚCO O ČERTECH A PEKLECH. VE ŠKOLE JSME SE V MATICE POTKALI SE SLOVEM AXIOM - TVRZENÍ ,KTERÉ SE NEMUSÍ DOKAZOVAT,PROTOŽE JE OBECNĚ UZNANÉ ZA PRAVDIVÉ.
TAK TEDY - TOHLE LP JE AXIOM HARD ROCKU, ÚHELNÝ KÁMEN, KTERÝ VYMEZUJE KUDY A JAK.VIDÍM TO STEJNĚ JAKO PŘED 40 LETY A STEJNĚ TAK MNOHO MI TO DÁVÁ I DNES - HUDEBNÍ HOSTINU,VZPOMÍNKY NA TEHDEJŠÍ DOBU, KAMARÁDY, KTEŘÍ UŽ JIMI NEJSOU ANEBO UŽ NEJSOU VŮBEC.DOBA NORMALIZAČNÍ,SVINSKÁ V MNOHA SMĚRECH A HUDBA BYLA NAŠE SVĚTLO V TUNELU, KTERÉ NIKDY NEZHASLO.
MŮJ POHLED NA VĚC SE NESKLÁDÁ Z PITVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SKLADEB, ALE Z CELKOVÉHO VYZNĚNÍ.
DESKA DRŽÍ POHROMADĚ PO VŠECH SMĚRECH,NIC TU ZBYTEČNĚ NEVYČNÍVÁ, ŽÁDNÉ ZBYTEČNÉ EXPERIMENTY NEBO DOKAZOVÁNÍ SI JAK TO UMÍME HOŠI JSOU VE VRCHOLNÉ FORMĚ.
HARD ROCK WAS BORN

lion @ 07.02.2015 11:17:44 | #
Díky všem za reakce.
Ještě pár slov na vysvětlení mého postoje.33 neboli LP nehodnotím nikdy jen podle jednotlivých skladeb - ostatně to už tu je opakovaně uděláno. První a zásadní je pro mě sound,v jednom stylu, je-li vůbec jaký.
U BS je toto hmatatelné od první desky, na Paranoidu už je téměř hotovo - Tommy už jednoznačně ví, kam to kočíruje. Použité prostředky jsou nabíledni - série skvělých kytarových riffů,Ozzyho démonický projev,rytmika zcela ve službě vytvoření soundu, žádná solo angažmá či žánrové úlety.
Rozhodující silou ovšem je to, co Tommymu z té kytary leze - zvuk brutální rozostřený,což v průběhu skladeb často ještě graduje.
Vaří se tu ďábelská kaše, která na každém LP houstne až zde zůstane hudba doslova ohlodaná na kost rytmu a zvuku - prostě "heavy sound" - těžká atmosféra, katastrofa číhá za každým rohem (akordem).
Měli jsme tenkrát trochu problémy s "unplugged" kousky, ale to nás rychle přešlo.Pro mě mají svou funkci jako oddych a kontrast k tomu co přijde.Solitude je pak kráska sama o sobě.
Nemá vůbec smysl mluvit již o tom, odkud se to všechno vzalo, kde se čerpalo.
Zde se totiž dotvořil nový styl - hard rock ve své (jistě ne jediné), ale nejčistší podobě.
Pocta nejvyšší - stylotvorná deska a kytarista jakbysmet, na to žádné hvězdičky nestačí.
Používání termínu heavy metal v tomto čase je ovšem nesmysl, nikdo to v té době nepoužíval.Utváření škatulek (a že jich metál má) a zpětné hledání kořenů co nejvíc proti času možná někoho baví, ale valného smyslu to nemá.
Zůstává klenot, nad který už se BS nikdy nedostali, důvodů je víc a jsou známé a už to není podstatné.
Metalisti všeho druhu vemte pera a začněte opisovat - lepší tahák už nikdy nebude k mání - chtělo by se říct, také se tak dělo.
Ale tajemství ducha téhle hudby zůstalo všem těm nádeníkům nedostupné, jako pravěká moucha zatavená v jantaru.
Tuhle desku si pouštím pouze za odměnu, když jsem byl hodný (dlouho).