EasyRocker - @ 18.12.2008 | #

Absolutně hrubě nedoceněná deska, přitom Tony Martin byl pro mě možná nejlepším vokalistou, kterého kdy BS měli (což Tonymu sdělil i sám Iommi; bohužel v pozdějších letech, ve vidině dobře honorovaného comebacku, na svá prohlášení rychle zapomněl). Co říct k temným hymnám jako titulní Headless Cross, Devil and Daughter, zcela famózní When Death Calls nebo závěrečné Nightwing? Iommiho kytara kouzlí podmanivé, téměř okamžitě působící heavy riffy a Martinův vypjatě emocionální zpěv je tím nejlepším, co tehdy bylo na hard´n´heavy scéně k dispozici. Zezadu vše neomylně jistí Cozy Powell (sestava, jaká se tady sešla, je instrumentálně možná nejlepší v celých dějinách BS). Headless Cross, ale i následující Tyr, je pokladnicí temného heavy rocku, která bohužel u většiny příznivců Ozzyho i Dia neměla šanci už předem. Přitom je to tak jednoduché: překonat nesmyslné předsudky a tenhle klenot si vychutnat se vším všudy.

@ 18.12.2008 14:03:26 | #
Hoši, takhle možná vidí Black Sabbath progrockeři, ale jinak vám každý řekne, že "nejlepší desky Sabatů jsou stejně Black Sabbath, Paranoid nebo Sabbath Bloody Sabbath" (plus některé další, záleží na jednotlivcích). A ono to tak naprosto objektivně (z hlediska celé rockové historie) taky je. Tohle byly nejvlivnější desky, tady byli BS nejoriginálnější, těmihle deskami inspirovali nejvíc následovníků a potěšili nejvíc fans. ... Jinak já osobně mám nejradši tvorbu BS na prvních šesti deskách (od Black Sabbath po Sabotage) a potom obě první desky s Diem. Teprve potom je Headless Cross (který jako jedinou desku s Tony Martinem rád, zato hodně). PS: Hodně s mi s Martinem líbí i skladba Shining z Eternal Idol. (A abych nezapomněl na Born Again - není to špatný experiment, určitě mě baví víc než většina věcí s Martinem.)