Reakce na recenzi:

diesbies - @ 16.10.2009

Oproti předchozímu „The Dreaming“ se Kate na tomto albu opět vrací ke klasičtějšímu hudebnímu výrazu – a já si myslím, že je to určitě k dobru věci. :)

Running Up That Hill ( A Deal With God) je sympatická, roztančená písnička, jeden z největších a nejhranějších Katčiných hitů- skoro bych řekl až „diskotékovka“- a musím tedy poznamenat, že naživo, v rockovějším a syrovějším podání s D. Gilmourem z r. 1988 se mi líbí mnohem víc. Ale nemohu zde nepochválit vkusné až geniální aranže a nádherný vokální výraz. Pěkné. Takhle si představuju „sofistikovaný pop“.
Následující Hounds Of Love je pro mě skutečná (nebo neskutečná?) lahůdka. Mňam. Co dodat? Nádhera, dokonalost, žádné zbytečnosti- jen táhlý klávesový podlad, ke kterému se v refrénu přidává staccato strunných nástrojů. ( „It´s in the trees! It´s comin´!“)
Big Sky je nabušená taneční dupárna, ve finále s šikovně rozprostřenými plochami vícehlasů a pěkným flamencovým vytleskáváním- ale nikdy mě moc neuchvátila. Nerad to říkám- ale pro mě vcelku nuda.
Mother Stands For Comfort je celá taková hodně somnambulní záležitost- celé se to odehrává jakoby v rozmlženém snu, z něhož jen místy prosvítá vokál, bezpražcovka a hodně ulítlý klávesový motivek. Ale je to příjemně křehké a něžné- ne, nebráním se tomu.
Ke Cloudbusting nemám moc co dodat. Další z mých nejmilovanějších!!! Skutečně dokonale vymyšlené, promyšlné a provedené. A imho jeden z Katčiných nejlepších klipů- vždycky mě velice dojme.
And Dream Of Sheep je fajn písnička. Ta něha, ta čistota…
Under Ice je naopak jako ostrý kontrast jedna z nejkrutějších a nejsugestivnějších Katčino písniček. Olověně šedá obloha, sníh, zamrzlá hladina jezera, zoufalé volání o pomoc…“…někdo je tam pod ledem…jsem to já!“
Plynule přechází do neméně zlověstné a surreálné Waking The Witch. Probouzení dívky-dítěte a dívky- ženy jako by se prolínalo s vyvoláváním samotného Satana- nebo jakéhosi jeho ženského vtělení, Čarodějnice. Opravdová hrůza- zvláště, když se ta potvora začne probouzet (a event. vylézat z jakési té rakve či odkud) a tím svým příšerným, sekaným hlasem začne cosi drmolit. Tísnivá, dusivá atmosféra…vymítání démona. Nevím, o čem má tahle pesnička být, ale já z ní mám tenhle pocit. Brrrr, u toho bych nechtěl být….
Zasněná Watching You Without Me přináší zklidnění, které opět přeruší Jig Of Life. Prostě irský jig. Moc mi nesedí hlasová poloha, ve které tady K. zpívá. A je to jakýsi zbytečně dlouhý.
Nejdelší skladba na albu, Hello Earth, plná rytmických i melodických zvratů, je znovu taková černomagická záležitost, ze které nemám dvakrát příjemný či snad dokonce pozitivní pocit. Půvabná úvodní melodie přechází do temného, nesrozumitelného brumlání jakéhosi zástupu zhypnotizovaných, v kápích zahalených mnichů, kráčejících temnou nocí pustou krajinou kamsi do neznáma…a na závěr vše korunuje Katčin mystický šepot v němčině o tom, že kdesi dole v hlubině se skrývá světlo…Dost úlet- ale je to krásné, to zas ne, že ne. :)
Z tísnivé atmosféry nás vysvobodí závěrečná hravá The Morning Fog. Opět vychází slunce, probouzí se nový den a všechny noční můry jsou tytam. Poměrně krátká, ale svěží a příjemná tečka za velice pěkným, pestrým albem.