Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 21.07.2013

Obtížnější je recenzovat toto album přechodu, které je ještě větším odrazem od akustických Tyrannosaurů než předchozí, nyní navíc i ve zkráceném názvu kapely a výměně pecussionisty a doprovodného vocalisty.
Překvapila mne mimochodem informace, že bývalý druhý muž kapely Steve Peregrin Took prý tvořil ještě docela podmanivou hudbu, kterou mu Bolan v tandemu nepustil k natočení, a že jej mnoho lidí velmi hodnotí. Snad se k jeho nahrávkám lze dostat.
Nový bušitel Micky Finn však díru zaplnil kvalitně, přísliby pro budoucnost se zaskvěly v tom nejlepším, zejména v pronikavé jízdě The Jewel a excelentní hitovce Beltane Walk, která už plnohodnotně předznamenává vrcholný výtvor kapely Electric Warrior, na němž by se i statečně docela vyjímala.
Album není dosud přehlídkou bravurního rock´n rollu, blues a boogie jako následný "opus magnum", ohlíží se občas k slavné minulosti Tyrannosaurů (Childe, Diamond Meadows, One Inch Rock, Suneye). Velkým zamáváním na rozloučenou je nebývale dlouhý, spontánní a nejspíše hodně improvizovaný The Wizard, s mocným a nezapomenutelným, takřka bojovným refrénem "daj da daj", pak i důkladnou rozcvičkou pověstného bolanovského skřeku, který v následných albech nezřídka zdobí jeho pěveckou vášeň.
Album to není nikterak poklidné, je nebývale ostré, vášnivé, dravě se valící k výšinám, s plnější a odvážnější aranží, která si na následném Electric Warrioru vyžádá již plnohodnotnou rockovou kapelu.