Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 27.07.2013

Slider (a i následný Tanx) je bezesporu deska vrcholná, deska bolanománie a strhujících superhitů. Singly Metal Guru, Telegram Sam, Children of the Revolution nebo Solid Gold and Easy Action rvou řebříčky hitparád, ale něco v sobě jakoby nese příchuť rychlého rozkvětu a vadnutí, polibek předčasného odkvětu neočekávané zlaté orchideje.
Electric Warrior byl zjevením, deska až nepřirozeně dokonalá, která se zlatým písmem zapsala mezi rockové legendy. Jak pokračovat z vrcholu dál?
Tady se posluchač (můj subjektivní názor), neubrání pocitu občasné těžby už odkrytého ložiska, byť těžby šťastné a plodné. Aranže už nejsou tak rafinované a úsporné, samozřejmě skladby jsou krásné a navazují na to nejlepší, co "zkrácení" T.Rex započali. Blues a rock n´roll se stávají hlavním tématem, a což je pochvalné, v bolanovském pojetí naprosto nezaměnitelným rukopisem. Povrchnější, sloganovitá témata v textech však začínají více prosakovat. Nicneříkajícího "jé jé jé, nebo "uh uh" je tu občas více, než je jako koření vhodné. Občas se nemohu zbavit pocitu, že se tu bezuzdně čerpá ze studnice, která má bohužel své dno a své limity.
Celkově je album výborné, jiskří energií a vzrušuje.
Úsečná kytara v Cadillacu je třeba excelentní, rozdováděná Buick Mackane je takřka kosmicky naléhavá, Baby Strange pěkně šlape jako nově korunovaná bolanovská klasika se vším všudy, co nový sound přinesl, zato balady mám pocit spíše váznou a sázka "na jistotu" nijak nevadí, naopak. Zato zprominutím přibuzlé sborečky v Main Manovi fakt vyvolají pár nemilých otázek.
Celkové hodnocení? Naprostá klasika!