Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 27.07.2013

Nějak se mi chtělo automaticky spláchnout Tanx jako druhého, trochu odvařeného Slidera. Tak jsem si ho ještě jednou pustil, a ejhle! Člověk míní ...
Tanx je prostě o mnoho lepší deska, až brutálně u kořenů, svižnější, živější, živočišnější,byť má samozřejmě se Sliderem hodně společného. Souběžné hity 20th Century Boy, The Groover nebo Truck on mají moderní ostrý zvuk a nalévají mírně unavenému T.Rexovi zcela novou krev. Album samotné nese o mnoho méně manýry a jeho zemitost mne samotného znovu překvapila..
Tenement Lady je parádní kousek, jeho mellotronová dohra je nesporně Viscontiho nápad a dodává skladbě moment osudovosti a vědomí, že Marc v návalu potřeby trhat hitparády neztrácí kontakt s inspirací.
Mad Donna a Born to Boogie - další "velké" skladby, které si posluchač vychutná do posledního tónu. Caseyho saxofonek s piánkem v Mister Mister potěší, i z Broken-Hearted Blues vykukuje černošský duch, a nelze mi náhle nepomyslet i na pozdější Rolling Stones a jejich rock n´rollovou samozřejmost. Deska v podstatě nemá slabé místo. Touto deskou se dle mého soudu z mága Marca stává Marc - bluesman.
Velkým skvostem je ovšem všemi pokoutnými bary protažené a promaštěné táhlé blues Left Hand Luke, kde Bolan zatíná sekeru jaký starý černý soulman a vše se točí pomalu se valícím mlýnem tentokrát s nádherně bohatým aranžmá velké cody. Tady cítíme, že Mistr může náhle všechno. Perla na závěr.
Co dát? Slider dostal čtyři, měl bych dát o něco více, ale když totéž už dostal skvělý Zip-Gun? Takže, i když k Zip-Gunu mám intimnější vztah a Warriora kladu ještě výše, tlačen okolnostmi musím dát pět. Tanx mne opravdu, přiznávám, zaskočil ...