Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 18.07.2013

K této desce bych chtěl upřímně předeslat, že koho neokouzlí, toho může třeba i znechutit. Není to už ono podmanivé intelektuální boogie jako na Electric Warrioru, ani pohádková atmosféra starých Tyrannosaurů. Je to šlapavý taneční pop sedmdesátých let se vším všudy, co k němu patří - sborečky, dechy, vzdechy, vychytané osvědčené riffy a jiné postupy, mírně arogantní a afektovaný Bolanův zpěv s velmi jednoduchými, sloganovitými texty, které nic závažného neřeší. Ale také si na nic nehrají. A chtěl vůbec rock´n roll někdy něco řešit?
Aby to však nevypadalo, že desku shazuji. Naopak, je naprosto úžasná, jen ji člověk musí milovat (a Bolana samozřejmě též), a pak si ji může pouštět stále dokola. Je plná nezlomné energie, dobré pohody, bezstarostná a latentně přeci jen velmi inteligentní (Bolan přece nebyl žádný osel), má krásný zvuk a chytrou aranž (koneckonců - David Bowie také dělal skvělou taneční hudbu). Exaltovaný zpěv někoho odradí, jiného fascinuje - to je individuální. Je logickou vývojovou zastávkou vývoje T.Rex, bohužel násilně přervaného. A kdyby T.Rex v historii rocku chyběli, zela by v té mozaice nepěkná díra. Možná mohou jít některé hity druhým uchem brzy ven, ale věřte, že se brzy tím prvním vrátí. Zejména třeba Light of Love, Girl in the Thunderbolt Suit nebo skvělá Zip Gun Boogie, kterou z ucha nedostanete. Nebo taková Till Dawn - čtyři zprofanované akordy C-Ami-F-G, a z ničeho nic se zrodí skvost! Marc Bolan byl prostě Bohem obdařený bílý mág, vždy přesně věděl, co dělá, (asi i na nadmíru vlezlém albu Zinc Alloy s jeho Leopardy), ale vždy to sedí. Je precizní a přesvědčivý. Musím dát čtyři body. Pět si ušetřím pro Electric Warriora, jedno z nejvydařenějších alb T.Rex.