Balů - @ 06.08.2016 | #

V mé recenzi nebudu rozebírat jednotlivé skladby. Hudbu J.T. jsem vždy vnímal v rámci alba jako celek a není důležité, zda jsou na desce nějaké 'hity¨. O tom jejich hudba není.
Rok 1971.
Jsem v 1. ročníku střední školy, ale vstřebávám hlavně tu úžasnou hudbu přicházející ze Spojeného království.
Již jsem znal singl Locomotiv Breath/ Hymn 43 a těšil se na poslech této aktuální novinky.
Musím přiznat, že Aqualung mne uchvátil svým mixem folku, hard rocku a osobitého Andersonova přístupu ke skládání ale i prezentaci jeho hudby.
V muzice J.T. se vedle úžasné flétny a hlasu I.Andersona dostala do popředí hardrocková kytara Martina Barra. Jednotlivé skladby mají hodně barevná aranžmá s využitím různých klávesových nástrojů, zejména klavíru. Nálady se stále proměňují a najednou je tu Wind up a tím konec úžasné desky.
Je to další skvělý titul v jejich vývoji, který byl v sedmdesátých letech až neskutečný. Všechna alba včetně Stormwatch mají originální kvalitu a přitom je každé trochu jiné.
Aqualung je deska, která v USA vzbudila stejné nadšení jako alba Led Zeppelin a udělala z J.T. světový fenomén.
Mé nadšení z jejich hudby mne pohánělo k hledání dalších titulů a ejhle na pražské burze Na Petříně ( tehdy ) jsem koupil zcela nové This was. Další porci jejich skvělé hudby.

Agualung je jedním z vrcholů jejich tvorby a tak to cítím i po 45 letech.
A se zvoláním Hej Aqualung... dávám 5 hvězdiček.

Je to má první recenze, tak snad někoho osloví.

Jardo @ 15.08.2016 19:49:21 | #
Ahoj Antony: Gryphon a Fruupp samozrejme dobre poznám, ale skôr som myslel to, že ešte som sa "nestretol" s kapelou, ktorú by som si pomýlil s Jethro Tull. Nemal som na mysli vplyv alebo prebratie nejakých prvkov, išlo mi o "kópiu", "vykrádačku". Skupiny v tebou uvedených odkazoch som nepoznal a áno, cítiť tam veľký vplyv tejto legendy.

S tvojim príspevkom súhlasím a myslím si, že veľkosť nejakej kapely/interpreta spočíva aj v tom, že svojou hudbou dokáže nadchnúť a inšpirovať mnohých, mnohých...


P. S. Keď už som načal túto tému, tak spomeniem jednu kapelu a čo je ešte viac udivujúce, nehrá žiaden prog alebo inú tzv. zložitú hudbu (ale "iba" svoj /ne/obyčajný blues rock), no predsa v súvislosti s ňou nemožno hovoriť o zástupcov kopírovačov: a síce Ten Years After.