horyna - @ 25.07.2017 | #

Podnět k poslechu alba Aqualung, vzešel z pocitů vzniklých při sobotním koncertu této legendy v areálu zámeckého parku ve Slavkově u Brna.

Především u skladby titulní, jsem si uvědomil sílu a nespornou kvalitu tohoto skvostného kusu, u něhož jsem až s koncertní prezentací vyhodnotil ústřední riff, jako naprosto nadčasový. Správné načasování jejího očekávaného příchodu a nesmrtelný úvodní motiv, nemůže nevyvolat vlnu nadšení, ať je vám dvacet, nebo šedesát, ať se píše letopočet 1975, nebo 2015. Ano, dnešní Andersonova prezentace, je té originální z kraje sedmdesátých let na hony vzdálená a pěvecká mistrova nedostatečnost těžko někoho okouzlí. Přesto v Ianovi zůstává stále to vnitřní oslnivé kouzlo z dřívějška, kterým si podmaňoval davy před padesáti lety.

Na albu Aqualung je ale písní jedenáct a přinejmenším dvě třetiny z nich lze ocejchovat známkou geniality. Při každém vložení CD do mechaniky, se už předem těším na věci Cross Eyed Mary, Mother Goose a vlastně s vyjímkou zatěžkané My God a nemelodické Hymn 43, mám rád kotouč celý.

Když před nějakým rockovým neznabohem vyslovíte jméno Jethro Tull, obvykle dosadí za b - Aqualung. A to je vlastně symbolika "těch velkých", alespoň jednu jejich nahrávku zná celý svět.

merhaut @ 29.07.2017 07:57:09 | #
"Z hlediska emocí se v hodnocení hudby uplatňuje princip projekce (promítání vlastních emocí do hudby) a princip estetické empatie (hudba vyvolává citové reakce, které do ní posluchač zpět promítá). Zda jde primárně o empatii nebo projekci, nelze spolehlivě určit, ale můžeme říci, že se tu jedná o vcítění se do fyziognomie uměleckého nebo jiného objektu, které na základě asociací vyvolává určitý emocionální účinek. Zvukový materiál je údajně schopen vzbudit mnohem více emocionálních reakcí, než například zrakové vjemy. Pozorovat člověka nebo zvíře v okamžiku tichého utrpení v nás nemusí vzbudit přílišnou účast, ovšem jakmile situaci doprovodí hlasitý řev či křik, zpravidla v nás celá scéna vyvolá hluboké pohnutí. Tvůrci filmů by se bez hudebního doprovodu nedokázali obejít, protože působivost jednotlivých scén i celého díla by se značně snížila. Lidé postižení absolutní hluchotou se zdají být od světa odtrženi více než slepci. Hluchota, spíše než slepota, má tendence vyprovokovat paranoidní deziluzi a nedůvěru vůči okolí.
Hudba na rozdíl od ostatních druhů umění má schopnost působit na emoce takřka bez prodlevy."

...

Více například diplomka: >> odkaz strany 20 a dále, kde jsou pro téma stěžejní zejména odkazy na zdroj: POLEDŇÁK, Ivan. ABC – Stručný slovník hudební psychologie. Praha: Supraphon, 1984