Hans.mem - @ 27.08.2004 | #

Vyhranene, silne album, typicky Jethro Tull zvuk, hodne rockove proti predeslym. Ustrednim motivem je kritika "socialniho chovani" soudobe britske spolecnosti a pokrytectvi anglikanske cirkve, ktera si "udelala z boha dobry byznys", ale zapomnela na hlavni poslani krestanstvi - milosrdenstvi. Hudebne jeden song lepsi nez druhy, skvele se stridaji tvrde rockove znejici skladby jako uvodni Aqualung, Cross-Eyed Mary, Locomotive Breath nebo Hymn43 s folkovejsimi Mother Goose, Wondring Aloud, Up To Me. Rozhodne nejimpozantnejsi textove i hudebne je goticky temna My God. Texty jsou vesmes o postavickach ulice, tulacich a bezdomovcich vykorenenych ze spolecnosti, ale take o nesvarech cirkve a zneuzivani boziho jmena, prospecharstvi apod. . Neni treba se ale bat, Ian Anderson neni zadny cirkevni reformator a panbickar. Jak rika v poslednim songu desky Wind Up, "... nejsem ten ktery potrebuje natahnout (klicek :o) v nedeli v kostele, abych veril v moralni principy a byl dobrym clovekem ...".

Luka @ 07.05.2007 00:00:00 | #
Můžu jen a jes souhlasit. Nádherné album s texty přimočarými a dobře srozumitelnými narozdíl třeba od taky krásné A Passion play. Kytarový riff z Aqualungu je legendární-je to skutečně ten nej song od JT- chvilku tvrdě chvilku skoro něžně- to Ianovo tydydy tydydýýýýýýýýý je úžasné:-)