Reakce na recenzi:

Ondra - @ 25.09.2008

Konečně se mi toto album podařilo sehnat ze zahraničí, a hned po vložení do přehrávače se odpíchne úvodní Undercover a začínáte tušit, že tady to bude opravdu stará dobrá forma. Peter se opravdu snaží, Undercovera se snaží ozvláštnit jinou dynamikou přednesu, někdy až téměř příliš, je slyšet že ještě nemá "zahřátý" hlas, ale od 2. skladby se již naštěstí zklidňuje a více se drží "tradičního" provedení, které mají posluchači až příliš zažité z vynikajících, klasických studiových nahrávek z blahodárných 70.let.
Co mě ovšem přímo posadilo do kolen - byl přednes Refugees, zhudebněné nádhery, která neslábne ani po 38 letech a Peter v rámci tohoto vystoupení podává nejlepší výkon - jsem nadšen.
Co říci ke kapele - hraje výtečně, Jaxon trylkuje na saxech téměř jako zamlada, osazen navíc svojí klasickou čepicí, což ve mě vyvolalo krásnou nostalgii, jen těch omotaných drátů mohlo být přeci jen více.... :-))
Banton drží rytmiku a charakteristickou - jedovatou - barvu varhan, výborně...
Co vypíchnout? Staré, legendární kusance jsou vymlasknutý s lehkostí a daří se držet poměrně i tempo, k temné démoničnosti starých let přece jen něco schází, nicméně já jsem spokojen, i když na výškách a hlubokých "zarážkách" je patrná jistá únava hlasu, v pasážích, kde se slévá démoničnost se zlobou už Peter neudrží takové tempo a nasazení výdržích přes spoustu taktů....
Kusy z nové tvorby jsou ovšem zahrány opravdu na výtečnou - stavba těchto skladeb je méně náročná na hlas zpěváka (což musíme pochopit) - tudíž zde nenacházím slabiny v přednesu a i doprovod je brilantně sehraný, řekl bych strojově přesný.
Závěr první desky tvoří Temnota 11/11, zde je velká snaha o dodržení přerývaného přednesu s trylkováním na hloubkách i výškách s vyřvanými hlasivkami a dlužno dodat - daří se.
Druhá deska začíná skladbou Masks - ta je provedena standardně, následuje Dětská důvěra, kde Petr klade důraz v hlasovém ztvárnění na nosné pasáže textu, podobně jako na původním albu.
Dále zde jsou zbylé klasiky - Sleepwalkers, kde není tak dobře zvládnutá mezihra (nástroje nemají správnou barvu a "něco" tomu chybí - typické trylkování varhan na konci taktů - je v této mezihře až příliš návykové:-)), potom se nám opět dostává lahůdky v podobě brilantního MAN-ERG, kde bych rád pochválil výkon Bantona, hraje zde velice malebně a Peter navíc skvěle zpívá, nepřehání předělávky tempa a pociťuje evokuje Refugees z první desky.
Pak už je to v rychlém tempu - Killer a moje milovaná Wondering s očima vtlačenými do skla, žasnoucími, že to vše bude pravda....
A já žasnu také...
Výtečný záznam prvního koncertu exhumovaného VdGG, místy jen zamrzí občasné nedokonalosti zvuku, jako vždy, není dokonale sejmutý zpěv, což je vzhledem k naprosto nepředpokládaným výkonům zpěváka pochopitelné:-))

Ještě trošku doplním - především omluvu za přepisy v textu a malý komentář k předchozímu "opravdu originálnímu názoru":-)
Mé původní odhady byly nakonec kupodivu celkem přesné, jak u alba Trisector, tak u Real Timu.
Těší mě to z toho důvodu, že má posluchač konečně k dispozici opravdu dobře zahraný (a téměř i dobře nahraný) živák od VdGG, což se např. o Vitalu říci nedá a poslech je z hlediska zvuku vysloveným utrpením.
Bohužel album Real Time se v našich mafiánských kalných vodách sehnat nedá, protože na kvalitu si český národ tradičně nepotrpí a tak případný, šafránový zájemce o tuto tvorbu musí objednat za hranicemi, což nakonec ani nevadí, při troše štěstí seženete album i v aukci za cca 14 dolarů + doprava 5 dolarů (tuším) a dostanete výrobek defacto jako nový, pár škrábanců vyřeší výměna krytu pouzdra :-))