Reakce na recenzi:

Filozof - @ 09.08.2007

Poprosil jsem moderátora o přidání alba Collectors Colosseum do diskografie Colossea, neboť uzavírá jeho diskografii a jeho dopořízením k prvním 4 deskám má posluchač téměř vše, co dělá Colosseum Colosseem. Colosseum II je zcela o něčem jiném (pro mne nestravitelném) a pozdější reinkarnace v devadesátých letech je jiná kapitola, která se nemůže rovnat síle původní hudby.

Deska vyšla jako završení existence skupiny v roce 1971 a Hiseman v srpnu toho roku vysvětluje, že některé skladby nevyšly v Evropě a považuje za vhodné je spojit s několika staršími kusy a vydat.

Walking In The Park, Those About To Die a Beware The Ides Of March a I Can´t Live Without You jsou skladby nahrané na sklonku roku 68, resp. začátku r. 69 a kromě poslední jmenované vyšly na první desce. Poslední z nich byla zachycena dosud pouze živě na záznamu Colosseum Live z roku 71 - ale přirozeně již se zpívajícím Farlowem. Nevyšla ale na LP desce, ale až o 30 let později na CD verzi tohoto živáku. Zdejší verze je studiová a zpívá Litherland. Není to špatná skladba, ale na živou verzi nemá a na ostatní materiál na první LP také ne.

Skladby Bolero a The Grass Is Greener byly nahrány krátce po příchodu Dave Clempsona na post kytaristy a vyšly pouze na americké desce "The Grass Is Greener" v lednu roku 70. Bolero je další z adaptací klasického Ravelova tématu. Rockové adaptace se podobají jako vejce vejci - úvod vychází vždy z původní Ravelovy skladby a následuje rozjezd do rockových vod a odvaz. Colosseální šestiminutová adaptace mi nepřijde nějak objevná, z umění muzikantů neukazuje mnoho, a to přesto, že Hiseman ji označuje za "drummer´s arm-breaker".
The Grass Is Greener je (jak už název napovídá) samostaným uvedením třetí třetiny Valentynské suity, ovšem v odlišné, dosud nevydané verzi. Kromě toho, že jde o skvělou hudbu je zajímavé zjištění, jak různě mohla skladba vrcholit, a jaké jiné možnosti akcentace jednotlivých prvků hudebníci využili. U tak prokomponované skladby, jakou suita je, je úsilí věnované alternativnímu konci vzácné.

Poslední dvě skladby Jumping Off The Sun a Rope Ladder To The Moon byly nahrány na začátku roku 1970 - alespoň tak uvádí to Hiseman. Obě ale vyšly také na desce Grass Is Greener - tedy již v lednu 70. Je otázkou, zda se to dalo stihnout. Obě byly nahrány ještě před příchodem Farlowa, tedy s Clempsonovým vokálem. Rope Ladder je zde nechána v původní verzi a je tedy klidnější a méně dramatickou verzí téže skladby z Colosseum Live, kde ji zpívá Farlowe. Naproti tomu do skladby Jumping Off... byl domontován vokál Farlowa a skladba se zde tedy liší od verze z roku 70. Podle ne příliš výrazného Clempsonova zpěvu soudím, že to bylo ku prospěchu věci. Skladba je zajímavá tím, že zvukově je velmi podobná hudbě Cream. Dokonce i se zpěvem a zvláštní barvou kytary, připomínající elektrickou violu, jak o tom u Cream v období Wheels Of Fire psal Jiří Černý.

Desku hodnotím jako velký fanoušek Colossea. Zda má význam pro běžného posluchače se neodvažuji odhadnout. Obsahuje pouze 5 nových skladeb (verzí) - nevlastníte-li desku The Grass Is Greener. Nový materiál zcela jistě nemůže soupeřit s 4 regulérními řadovými deskami Colossea.
Pro sběratele dodám, že tím je Colosseum v podstatě "vyřešeno". Na pouhých dvou singlech nevyšly žádné skladby, které by nebyly na LP a zbývá jen americká LP Grass Is Greener, kde se však nachází pouze dvě jinde neobsažené skaldby - Lost Angeles, která však je v živé (a asi lepší) verzi na Colosseum Live a "The Machine Demands A Sacrifice". Obávám se, že kvůli nim nemá cenu si desku přizovat.

Pouhých (na Colosseum) 5 hvězd.