Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 10.10.2019

Tenhle umělec a křestní otec řady proslulých hudebníků, který už má na krku osm křížků, je po právu legendou a fenoménem. Od půle šedesátek propojoval blues s rockem, pak jazzem a folkem. Nikdy ale neztratil duši, ponořenou v mississipské černotě.

Proč je Mayall ikonou bílého blues, ukáže hned Don't Waste My Time - důvtipné prolínání Mayallovy dvanáctky s Markovou prstovou kytarou a druhou dvanáctkou, překrásné zvonění a doznívání strun se značnou energetickou hodnotou . Co se děje v Plan Your Revolution, je elitní bluesrockový výprask - tohle a nic jiného chci slyšet! Báječný je Almondův divý sax i poskakující basa. Don´t Pick a Flower je jednou z nejpůsobivějších balad vůbec - kytary pláčou v nejlepším slova smyslu a hlas je - zkrátka mistrný. Dvanáctkový zahulený rytmus startuje doslova divé r´n´b orgie Something New - pro mistra určitě ´nic nového´, ovšem můj úsměv jde od ucha k uchu. Harmonika i Almond řádí jako utrženi ze řetězu. Po excelentním, jen akustickém (!) nářezu People Cling Together přichází fantaskní, snivá, apokalyptická mantra Waiting For The Right Time. Pět a půl minuty, které mě přimrazí k podlaze líp, než kulometná palba. Kytary se pojí se zpívajícími dechy s lehkým psychedelickým oparem. Řízná akustická Thinking Of My Woman s tleskáním je Mayallův letitý trademark. Counting The Days je dalším z vrcholných záseků. Akustické blues nejčistšího provedení, mrazivé jak ranní rosa. Záplava strun naříká, zpívá, skřípe - slov ani netřeba. Almond skladbu dechy opět pozvedl do nebes. When I Go je další jízdou s mistrovou žhavou harmonikou, která dotváří většinu jeho děl zásadním způsobem. A navíc krásný příklad křemenně tvrdé basy, ´simulující´ bicí. Many Miles Apart je klasická mayallovka, postavená na působivém prolnutí piana a harmoniky. A piáno, netuctový rytmus a mimořádný mistrův zpěv vytvaruje taky plnokrevné stylové hody To A Princess. Ospalá bluesová deklamace a lehké nálety harmoniky a basových úderů, je tu fatálně těžké finále Lying In My Bed. 46 minut bez jediné chybičky - takhle hrají mistři.

Album se nahrávalo v Londýně a v USA, na každou část si Mayall pozval jiného basáka. Opět bez bubnů, ale vůbec je nepostrádáte - kytary s basou hrají takové rytmické figury a natolik důrazně, že nejsou potřeba. Neskutečná stylová jízda od první do poslední noty - opět hudba jako stvořená pro mou duši. Ohulte to řádně doprava a budou se dít věci...