Police, The - Reggatta de Blanc (1979)
Reakce na recenzi:

I když kapelu vydávající firma A&M přesvědčovala, aby tuto desku natočili v nějakém špičkovém studiu s věhlasnějším producentem, Police se vrátili na vesnici za Nigelem Grayem, aby ve stejných prostorách nahráli svoji desku s názvem "Bílé Reggae". Výběr studia zdůvodňovali tím, že chtěli mít uměleckou svobodu a obávali se zásahu manažerů a zvukařů do jejich představ o výsledné podobě skladeb.
Na této desce je znát, že se chlapi více sehráli, ta spolupráce rytmiky - bicích a basy je neuvěřitelně precizní. Nad tím vším jemně kytara kreslí ornamenty zvuků a nálad.
Je znát, že ty vlivy ska a reggae se více rozpustily v rockovém kompaktním projevu, jsou tam sice jasně patrné, ale celkově méně na první poslech zřetelné. Také ubylo melodií a chytlavých refrémů. Album již není tak veselé, jako prvotina.
Deska však již od počátku nedá vydechnout a nelze přerušit tok živelné hudby. Od prvních tónů chytlavé "Message in A Bottle" mám pocit, že mě na kolejích porazil rychlík který nezastavuje a já se ze všech sil držím a kolem mne duní instrumentální a titulní "Reggatta de Blanc" , kde se při výkřicích, něco jako "ČA" vždy málem pustím, ale to už vlak zrychluje za doprovodu dynamické a pádící "It's Alright for You".
Až při "Bring on the Night" zpomalujeme, projíždíme malebnou krajinou za pohody reggae a krásné proplétající se kytary kolem uší. Pozor, je tu tunel, jedeme z kopce s chladným závanem temné "Deathwish" poskakuju po kolejích a pražcích v rytmu strojové rytmiky Police.
Je čas na odpočinek, stojíme na širé trati, lokomotiva doplňuje do tendru vodu, můžu se pohodlněji usadit na předním nárazníku a chytit se madla a za rytmu pohodové hitovky "Walking on the Moon" jen tak spokojeně klátit nohama.
Ale to se již dostavuje únava, na nárazníku se moc pohodlně nesedí a k tomu hraje trochu slabší, melancholická "On Any Other Day". Pomalu vjíždíme do stanice za houpavě novovlnné a výborné "The Bed's Too Big Without You".
Je čas raději vystoupit a sledovat jak vlak odjíždí dále do kopců za tónů "Contact"
Dále už nejedu a klidně z perónu mávám, z dáli jsou slyšet poslední "Does Everyone Stare" a "No Time This Time" , ty už však poslouchám jedním uchem, protože mě už tolik neoslovují a jsem také vyčerpán z celé té divoké jízdy.
Police obdrželi za tuto desku cenu Grammy, v kategorii "nejlepší rockový instrumentální výkon".
Je zajímavé podívat se do hitparád, v anglické se toto album vyšplhalo na první místo, rovněž tak v Austrálii a Holandsku. USA bylo chladnější, v tabulce Billboard 200 skončilo toto album v roce 1983 až na 153 místě.
POsibr @ 16.02.2017 10:38:45 | #
Tak ešte raz...
Cena za najlepší inštrumentálny výkon (Grammy Award for Best Rock Instrumental Performance) sa udeľuje buď albumu (ak je celý inštrumentálny), alebo skladbe (to je prípad Reggatta de Blanc, získala ho pieseň, NIE celý album)
Album z roku XYZ nemôže v tom istom roku získať Grammy, tie sa udeľujú za diela z predošlého roku (a časti roku predtým).
Čo sa týka zhodnosti názvy skladby a albumu, neviem odkiaľ je táto informácia, no je nesprávna:
>> odkaz
Kurzívou sú uvedené nominované albumy (za r. 1981 napr. Dregs of the Earth), obyčajným písmom skladby (Reggatta de Blanc, Peter Gunn...).
Snád už to je jasné, priatelia.