Reakce na recenzi:

luk63 - @ 17.10.2012

Kapela UFO je má další hardrocková láska z mládí a Obsession první jejich LP, se kterým jsem měl tu čest se v roce 1979 seznámit. A jak jsem postupně poznával jejich další tvorbu, dospěl jsem k závěru, že je to také jejich vrcholné dílo, které sice mělo několik výborných předchůdců, ale žádného stejně kvalitního následovníka.

"Only You Can Rock Me" je opravdu drtivý otvírák v němž se jako perla skví sice poměrně krátké, ale monumentálně vystavěné Schenkerovo sólo. Ostatně sólová kytara německého virtuóza albu vévodí - je nepřeslechnutelná ve všech polohách, ve kterých se zde představuje. To dokládá neustálými důmyslnými vyhrávkami v následujícím parádním kousku "Pack It Up (And Go)" a vlastně na celé desce.

Po krátkém akusticko flétnovém odlehčení v podobě instrumentálky "Arbory Hill" je tu další tvrdá věc "Ain't No Baby". Ta začíná sice zlehka kytarovým úvodem, pak však nastoupí těžký rytmus, na jaký jsme od této party zvyklí. Pomalá "Lookin' Out For No. 1" je přibarvená smyčci. "Hot 'N' Ready" je další říznej kus s neustále se prolétajícími melodickými kytarovými linkami. "Cherry" se zprvu tváří jako ploužák, pak se hezky rozjede, aby se opět vrátil do původní polohy. To se opakuje a k tomu nezbytné parádní kytarové sólo.

"You Don't Fool Me" je podobně stavěná jako úvodní skladba alba a nabízí i skoro stejně dobře vyvedené sólo. Další krátká instrumentálka "Lookin' Out For No. 1 (Reprise)" se zásluhou kytary vrací k již zde použitému motivu, a to včetně smyčců. Pak přichází poslední hitovka "One More For The Rodeo" se vším dobrým hardrockovým a pro UFO typickým, co na Obsession posluchačům nabídli. Závěrečná pomalá "Born To Lose" opět využívá smyčcovou sekci, ale velmi decentě a nerušivě.

Obsession je deska několika poloh, řady výborných melodických hardrockových věcí i poněkud překvapivých skladbiček. Od UFO asi nejosobitější a nejnápaditější. Výbornou kytaru (touto deskou se s kapelou loučícího) Michaela Schenkera jsem už několikrát vzpomenul. Jenom přidám, že má parádní, ne moc zkreslenej tón a hřejivej zvuk. Phil Moog je vynikající a nezaměnitelný zpěvák, Andy Parker typický hardrockový drumer, klávesák Paul Raymond je také zdatný vokalista a basák Pete Way rovněž výborný. Míň dát prostě nemůžu!