horyna - @ 08.05.2016 | #

Největší problém této desky je, že vyšla po naprosto strhujícím a maximálně hudebně jedinečném, nevšedním a ve svém dopadu ohromujícím debutu In the Court... Myslím, že se pořád najde valná část hudebních fajnšmekrů, kteří budou toto zmiňované album neustále srovnávat s předchozí nahrávkou (sám jsem to tak dlouhou dobu činil a stavěl ho na jakousi druhou kolej), je to však velká škoda a naprosto zbytečná, okrajová záležitost. Je předem jasné, že síly debutu dosáhnout nemůže, už jen z důvodu, že prostě přišlo po něm, jeho dopad nemohl být tak silný, fanoušci už byli připraveni, sice profituje s jinou formulí, ale hlavně se o to samo ani nesnaží. Jeho linie jde jinou cestou, využívá jiných prostředků pro dosažení působivého celku, navazuje a přeci jde oklikou.

Ze zde uvedených skladeb mám rád šokující vstup saxofonu v Pictures of a city- její proměnlivou atmosféru a nemilosrdnou drsnost, Haskellem zpívanou oduševnělou Cadence and Cascade- s nádhernou kytarovou linkou podpořenou mistrným klavírem. Famózně atmosférický nástup skladby titulní jež tak moc evokuje předešlou desku, Lake pěje svým silně nezapomenutelným a laskavým vokálem, vše pevně svírá Frippova klasická kytara, skladba kulminuje do silného refrénu. Totální jazzový odvaz Cat food- naprosto jedinečně vystavěný kus kde nuda nehrozí ani vteřinu, dříve nebyla mnou až tak obdivována, časem ovšem získala status zcela opačný. The devil's triangle- pochodový stupňující se model dle vzoru Ravelova Bolera postupně nabívá na síle a naléhavosti, jež katarzně ústí do kakofonického finále.

Učinil jsem pouze lakonický popis jinak velice zevrubně detailního opusu, jež by neměl být opomenut v žádné sbírce pokrokově myslícího posluchače.

Balů @ 15.08.2016 11:22:47 | #
horyna
Mluvíš mi z duše. Také jsem dlouhá léta bral Poseidona jako až tu druhou desku.
Dnes ovšem si myslím, že je na ní vyrovnanější materiál než na debutu.

Já jsem začal obě alba vnímat jako dvojelpé, s tím že vyšla odděleně.

A proto obě jsou za 5*