Reakce na recenzi:

Corsica - @ 07.04.2012

Welcome To My Nightmare, další z klenotů roku 1975 a první Aliceho sólovka, to je jedno z nejzásadnějších koncepčních děl rockové historie a dost možná i vrchol kariéry Alice Coopera (což je ale vzhledem k různorodosti žánrů, které hraje, dost subjektivní). Je pozoruhodné, jak od roku 1976 a ne moc zajímavé Goes To Hell jdou další desky dolů.

Celé velkolepé dílo Welcome To My Nightmare začíná u obálky, z níž se na nás vyklání sympatický pán, vítající posluchače do své noční můry.
První tóny přímo vtahují do temných zákoutí Aliceovy mysli, podmanivý šeptající hlas a melancholická kytara. Později se přidají i dechy a skladba graduje. Devil's Food, Black Widow, noční můra pokračuje, chytá do pavoučí sítě, následuje roztodivná chytlavá Some Folks, na níž naváže skvělá balada Only Women Bleed, jedna z Aliceových nejlepších. Přichází Departmenth Of Youth, částečné odlehčení od všech bizarních stvoření, hitovka Cold Ethyl a následuje další temný blok, Years Ago a Steven, od potulného divadla po pořádnou paranoiu, která musí chytit každého, kdo poslouchá aspoň jedním uchem všechny můry křičící "Steven", odháněné zoufalým "I'm must be dreaming, please stop screaming."
Pak konečně přijdeme k sobě a unikneme z živoucí noční můry, která by v reálu zněla právě tak, jak jí Alice Cooper podal na nehynoucím, 37 let starém albu.