Reakce na recenzi:

diesbies - @ 16.04.2012

Vždy, když si pustím toto album, nemohu nežasnout údivem nad jeho vyzrálostí- a přitom se jedná o debut (nepočítám-li samozřejmě ne příliš povedené album „Y Kant Tori Read“- tam se však jednalo spíš o kolektivní tvorbu celé kapely, než o sólový projekt). Překrásně posmutnělá hudba, hlas, který se zřejmě nedá popsat jako „nádherný“- ale je „opravdový“- chvilkama ochraptělý, chvilkama něžně naivní, je v něm hořkost i smyslnost, láska i rozčarování- je to hlas, který patří ženě z masa, kostí a krve a která zatraceně dobře ví, co a o čem zpívá. ( Aspoň tedy já mám tento pocit ).
„Crucify“- úvaha o tom, proč sami sobě ztrpčujeme život nedostatkem sebedůvěry a jinými zbytečnostmi- lehké a nenápadné navození atmosféry, náhle se vyloupne pěkný klavírní motivek, refrén nenásilně vygraduje vkusně použitými doprovodnými vokály- a následná pasáž má až téměř asijské zabarvení. Brilantní kousek.
„Girl“ sice nepatří mezi mé nejoblíbenější, ale opět zde nechybí velice citlivě a chytře provedené aranže- od poloviny nabere písnička větší razanci přidáváním dalších a dalších hlasů- ale přeci jen, mám tady trochu pocit jakési utahanosti a rozvleklosti.
Ovšem následující „Silent All These Years“ je jedna z nejnádhernějších písniček, co vůbec znám. Naprosto dokonalý text o tom, jaké to je být dlouhé roky odstrčený někde v koutě a pak v sobě dokázat najít sílu a vůli něco s tím udělat…Vše je přitom vyjádřeno velice prostě a jednoduše- komorní úvod obstarají jen zpěv a klavír, přidávají se smyčce a finále podpoří přidané vokály- a přitom to má takovou sílu, takový náboj!
Další absolutní nářez nabízí hned následující „Precious Things“. Na začátku vtipně zastupuje rytmickou složku uštvaný, zrychlený dech, jen lehce podmalován klavírními úhozy- teprve refrén exploduje v obrovskou, drtivou erupci naprosto skvělým nástupem razantních bicích- ano, tak to má být! Naříkavý hlas, zpívající o „miláčcích, o které fakt není co stát“, chvilkama přechází do tvrdšího, až rockového feelingu, aby se vzápětí znovu zklidnil v lyričtější poloze. Tohle Tori prostě umí! (A to, co dokáže ve studiu, zvládne s přehledem i naživo, jak jsem se mohl přesvědčit na vlastní kůži.)
„Winter“ je opět neskutečně krásná, poetická věc. Velice citlivé a upřímné, přitom však civilně interpretované vyznání adresované vlastnímu otci.
„Happy Phantom“ je odlehčená, černěhumorná variace na téma, jakých vylomenin se budu dopouštět v reinkarnované podobě „Veselého přízraku“, pokud dnes zemřu. „…každým dnem jsem tomu blíž“.
„China“ je romantický, melancholický slaďák se spoustou smyčců o relativitě času a vzdálenosti. Možná už je to až moc popové- ale je to vynikající.
„Leather“ není špatný kousek, ale připadá mi trochu těžkopádný.
Nejdelší track na albu- sedmiminutová „Mother“ – má v sobě smutek i zádumčivost, všechno se odehrává jen v komorním obsazení klavír + zpěv- navzdory tomu to ale má napětí a tah po celou dobu. Moc pěkné. Nelze si tady nepřipomenout Joni Mitchell- ani ne tak v konkrétním výrazu nebo melodice, ale tak nějak v celkovém pojetí.
„Tear In Your Hand“ – další ze skvostných vrcholů alba. Ta hořkost a zklamání v hlase !- a přesto je tady cítit i odhodlání postavit se všemu a všem. Tahle písnička mě vždycky dokáže povzbudit a dodat mi energii a chuť do života. Obdivuhodný Toriin cit pro vedení dvojhlasů zde dosahuje neskutečně dokonalých momentů- a přitom to všechno, jako celek, působí naprosto přirozeně.
Bezesporu nejkontroverznější písní Tori Amos je „Me And A Gun“. Není to nic pěkného, těžko si představit něco syrovějšího – jen hlas, dech a výpověď oběti znásilnění. „Já, bouchačka a chlápek za mými zády…“ Silné, emocionálně působivé dílko – a není pro mě podstatné, jestli Tori skutečně popisuje, jak tvrdí, vlastní nezáviděníhodný zážitek nebo zážitek někoho jiného.
Závěrečná- a zároveň titulní- „Little Earthquakes“ je příjemná písnička, bohužel možná trochu delší a překomplikovanější, než by měla být. Ale vcelku proti ní nic nemám.

Překrásné album, i když rozhodně ne pohodové. Cítím z něj krev, pot, slzy, smutek- ale rozhodně ne zoufalství a beznaděj- přes všechna ta vesměs neveselá slova o neveselých věcech má v sobě optimistický základ a víru v to lepší, co je v každém z nás.