Reakce na recenzi:

Ondra - @ 26.08.2010

Nějak se nám tady ta hudební energie, za léta nastřádaná v jednotlivých muzikantech až nepěkně zkoncentrovala a vystresovala. Fripp se konečně po cca 20 letech konečně rozhodnul, co ho láká víc - jestli byznys a snahou něco si dokázat, nebo komponování muziky, která tohot zaměření stojíc relativně na okraji zájmu samozřejmě moc nevydělává. O to větší radost však dělá nám - úzké skupině posluchačů. To byl také vždy důvod obou ukončení činností skupiny v letech 1974 a 1984, Frippa léta lákaly prostě jiné věci, což mě třeba osobně mrzí. V roce 1974 nabízel EG Records, že skupinu opustí a povede ji Ian McDonald, za tím účelem velmi rychle "znovupřijatý" člen na letní turné. Manažeři EG ho s tím však vyhodili... Tak začal blemtat a vytrubovat do světa, že existence KC začíná pozbývat smyslu kvůli situaci v hudební branži, atp. a kapelu ukončil. No prostě hrozný. Však také jeho spoluhráči byly v té době době z jeho chování šokovaní a mysleli až na duševní choroby. V 84 zase šel zase do Kalifornie učit na školu, opět v době největšího rozkvětu kapely, jako v 74-tém - fuff, tohle nechápu, ale musím to respektovat, protože dle mého názoru, muzikant, pokud má co říct, by měl hlavně tvořit, pokud ovšem chce.
Ale zpět k albu - snaha zde je, Nicméně:
- nástroje jsou už příliš přetechnizované a nemají ten starý dobrý zvuk
-syntetický zvuk celého alba
-Frippova technika na kytaru, vždy osobitá a jasně čitelná se zde trochu ztrácí, čím to je, nevím
- bicí ač Bruford - slabší
- málo nápadů, vykrádání sama sebe, časté opakování motivů, monotónnost a jednotvárnost
-přes citelnou snahu o tvorbu dynamiky a napětí prostě kapele slabé pasáže nejdou - pár taktů mellotronu a devices, kdy se chci nadechnout a zvolat paráda, a zase se jede naplno ve stejné rytmice bez dynamiky = FUJ!
-zvláštní, deformovaná zkreslená rytmika, jako když kolísá páska na magnetofonu, je to patrně záměr, ale nevím, jestli zdařilý, když se opakuje na 70% plochy alba. (K tomu patrně záměr - záměr to asi je, ale někdy člověk při výtvorech některých zvukařů a snímací techniky opravdu neví)

Vystupují jen některé opravdové perly a lahůdky:
One Time, Walking on Air, People a Sex sleep eat drink dream, a to je vše. Zbytek je opravdu slabota. Škoda, ne zcela vydařený pokus o návrat.