Reakce na recenzi:

stařík - @ 11.11.2007

Tak hezky psal J. Merhaut o Journey, že jsem dostal chuť se jim zase podívat na zoubek.
Mám doma všechny desky až po Raised On Radio, ale pak už jsem je přestal sledovat.
Vytáhl jsem kolekci Greatest Hits a smeknul.
Dřív se mi zdálo, že všichni tihle Rytíři urozeného rocku – rocku pro dospělé znějí příšerně pateticky, že se jim rozsypala v baladách cukřenka (hlavně REO Speedwagon), že zpívají všechny tyhle kapely zbytečně vysoko. A taky ty slogany: Neztrácej naději, Vydrž vzpupný synu, Ukaž mi cestu, Čekám na holku jako jsi ty…Uff!!!
Ale kdysi jsem cpal do palice taky Dead Kennedys, Husker Du anebo Die Krupps, zatímco dneska jsem už stará nostalgická bigbítová kráva, co chce po celodenním dohadování v práci s idiotama večer poslouchat spíš pozitivní věci - a tady jsou Journey mistři světa!
Ani ten patos mi nevadí, Amíci jsou zkrátka takoví a myslí to vážně, to už mě dohrkalo dávno.
Po Greatest Hits jsem na vyladění dojmu oprášil na DVD koncert Journey 2001 a bylo vymalováno.
Supr nálada, obvyklé triky jako odvazující se atraktivní modelky nahnané do první lajny (dobře to vypadá při prostřihu) anebo některé skladby zahrané live v rychlejším tempu (obzvláště oblíbený fígl v sedmdesátých letech), neruší.
Zpěv Steve Augeriho je od Perryho takřka k nerozeznání, akorát je na podiu vedle těch ostatních chlapáků, takovej divnej, zženštilej...Bezva show.
Osobně bych do Greatest Hits přidal ještě tutovku Stone In Love z LP Escape, hravou The Party´s Over z Captured, kdyby zbylo místo - hříčku z kolekce Time – Liberty a hlavně (byť je duchem jinde) famózní Of a Lifetime z jedničky Journey (první tři placky jsou opravdu trochu jinde), se Schonovým geniálním sólem.
Ale takhle chytrejch by nás asi bylo víc…
Dám čtyři hvězdy - ale ve zlatým rámu – armádní generál!