Reakce na recenzi:

Snake - @ 15.03.2013

Esenciální Banco. Vynikající album a ten nejlepší startovní bod pro ty, kteří se s jejich hudbou hodlají teprve seznámit. Není to řadovka, ani klasické best of. BMS pro Manticore rec. v roce 1975 nahráli nové verze svých starších skladeb. Mají nová aranžmá, lepší zvuk a Marva Jan Marrow opatřil je anglickými texty. Jako bombónek Banco přihodili jednu novou skladbu navrch, trochu paradoxně v italštině...

Kolekci otevírá tajuplná instrumentální skladba Chorale (From Traccia's Theme). Celá je v režii kláves, plní zde funkci introdukce a těží z leitmotivu parádní věci Traccia II, původně uzavírající album Io Sono Nato Libero. Skvostný to začátek a natěšený posluchač špicuje uši v dychtivém očekávání věcí příštích. A jako erupce z reproduktorů vybuchne následující L'Abero Del Pane. Jediná nová věc o které jsem se zmínil již v úvodu. Parádní melodie a špičkový, energický instrumentální doprovod. Progresivní rock té nejvyšší kvality, který tak trochu naznačuje kudy ubírat se bude cesta na další - již řadové - fošně Come In Un'ultima Cena. Metamorphosis je prodlouženou verzí skladby pocházející z debutového alba. Doba pokročila ,nástrojové vybavení se zlepšilo a tak dostala nový kabátek v podobě košatějšího aranžmá. Ovšem tak jako tak je to nádherná, téměř instrumentální suita, ve které témata sřídají se jak na obrtlíku. Graduje pak pompézní, podmanivou melodií a člověku je líto, že jeden z nejsilnějších hlasů v rockové hudbě ozve se až v posledních dvou minutách.

Inu což. Přichází čtvrtá skladba v pořadí, Outside a pod názvem R.I.P ji najdeme opět na debutu. Zde je dost překopaná a podána náročnějším způsobem. Zvlášť bicí už to tak nehrnou dopředu, jsou daleko techničtější a píseň tak ztratila něco ze své původní razance. Ani výkon Di Giacoma se mi nezdá tak přesvědčivý a vypadá to tak, že s novým textem v angličtině docela zápasí. Ovšem pořád je to výborná věc a v porovnání s původní verzí není horší, je prostě jiná. Leave Me Alone pochází z placky Io Sono Nato Libero, kde ji najdeme jako Non Mi Rompete. Další moc pěkný kousek. Vzhledem k tomu, že je víceméně akustický liší se obě verze opravdu jen textem.

Banco při nahrávání tohoto alba trochu překvapivě vynechali věci ze své druhé LP, Darwin! Skladbou Nothing's the Same tak zůstaneme u titulu Io Sono Nato Libero, kde figuruje pod poněkud krkolomným názvem Dopo...Niente E'Piu'Lo Stesso. Asi nejnáročnější kus celé kolekce. Velmi naléhavá členitá kompozice, ve které Di Giacomo předvádí úplný herecký koncert. Chvíli zpívá, pak vykřikuje a nebo lamentuje zlomeným hlasem. Tíživou atmosféru naštěstí jak paprsek světla protne závěrečná, vznešená a jásavá melodie v instrumentální skladbě Traccia II. Oklikou se tak vracíme k samotnému začátku desky a citlivému posluchači přinese povznášející pocit.

Moje cd pyšní se nálepkou "An Esoteric Recordings Definitive Remastered Edition" a já myslím, že zcela poprávu. Má čisťoučký a přitom velmi průrazný zvuk, hotový balzám na má v zaměstnání těžce zkoušená ouška. :) Proti italským, na informace skoupým reedicím navíc obsahuje pěkný booklet se spoustou fotografií a profilem samotné skupiny. Pěkný kousek do každé sbírky.

Je to vynikající a zásadní album, které neváhám doporučit každému milovníku náročného, přitom melodického rocku. Miluji ho a pět hvězd je v tomto případě málo...