Reakce na recenzi:

Snake - @ 14.12.2014

Upozorňuji předem, bude to taková recenze nerecenze...

Je tu čas vánoční, za krk mi tak sedá mrška melancholie a trochu nostalgicky vzpomínám na dobu před třiceti lety. Jsem sice ročník 69, leč k zahraniční rockové hudbě dostal jsem se až v momentě, když prolezl jsem základní školou. Měl jsem tehdy starý kotoučový magnetofon a od nových spolužáků na pásky nahrával vše, co bylo dostupné. V první polovině osmdesátých let hlavně v té době frčící nwobhm a právě heavy metalu jsem tenkrát úplně propadl. Nahrávky sháněly se všelijak, kdo neměl staršího kamaráda, nebo kontakt na někoho, kdo navštěvoval pražské burzy, musel vzít zavděk i záznamem pořízeným třeba z rádia. Jako v případě alba Powerslave. Nevím, kdo a jak tu nahrávku pořídil, ale úplně jasně vzpomínám si na česky řečenou větu, uvádějící úvodní pecku Aces High : "Je třeba dělat věci pro mír".

Album určitě všichni dobře znáte a nebudu se v něm tedy vrtat kousek po kousku, ale tenkrát mě doslova rozštípalo. Poslouchal jsem ho pořád dokola a slyšel snad tisíckrát. Přiměřeně tvrdá kytarová muzika, přitom výrazně melodická a s předlouhými instrumentálními malůvkami mi prostě učarovala. Za všechny skladby musím jmenovat aspoň geniálně chytlavou instrumentálku Losfer Words, hymnickou Poweslave a epic masterpiece Rime of The Ancient Mariner...

Jak šly roky, prošel jsem si jistým hudebním vývojem a dneska už poslouchám - byť stále mezi rockovými mantinely - něco úplně jiného. Iron Maiden ve sbírce nemám a placku Powerslave pustil jsem si z internetu jen z čiré nostalgie, ale i tak pro mě je a navždy zůstane legendárním albem.