powerslave89 - @ 29.03.2009 | #

prvý vrchol KISSU neuveriteľne našlapané rockové pesníčky, ktoré majú štavu ale v štúdiovej verzii nie su ono, famózne sólo Petera Crissa pri ktorom sa toho vela naučil a odkukal od neho veľa trikov a fíglov proste skvost len mi chýba trocha vačšia kompaktnosť

merhaut @ 29.03.2009 20:54:45 | #
Ze solidní aparaturou vybaveného kinosálu jsem si coby útvarový promítač (Dvory 1, Karlovy Vary, 1975-77) udělal večerní posluchárnu. Před promítáním i po promítání jsme pařili z dovezených pásku jednu rockovou pamětihodnost za druhou – stačí si vzpomenout kolik jich v rozmezí těch dvou let vyšlo. Řidiči mého obrněného radistického transportéru – Péťovi alias Chlupovi nahrála náctiletá sestřička jakýsi živák. Byli jsme z něho na mrtvici, od začátku do konce šílené tempo a švih, jedna tvrdá šupka za druhou, frenetické obecenstvo - prostě strhující. A navíc jsme zkraje nevěděli kdo to vůbec je. Byli to Kiss a dvojalbum Alive, jak posléze sestřička napsala. Půl roku, takřka den co den jsme řádili na pódiu při kissákách, za svitu stylově krvavého červeného bopo světla. Znali jsme každičkou notu. Pointa? Po půl roce Chlup na opušťáku zjistil, že ta jeho čerstvě hormonálně ochmířená trubka sestra měla při nahrávání na gramofonu nastavenou rychlost 45 pro singly, namísto 33 pro elpé. A já, plus všichni spolubojovníci (i muzikanti mezi nimi), máme do konce života pod kůží zažrané rané pecky Kiss v o 50% zrychleném provedení! Někdy se přistihnu, že bych si je tak zase rád poslechl – ale nevím jak zrychlit cédéčko, sakra.