Reakce na recenzi:

murphy - @ 02.04.2009

Rozhodne u mne nejoblibenejsi deska KISS - proto podrobneji. Moje CD zacina The Oath - temna vypalovacka na uvod. Nasleduje kratoucka Fanfare v provedeni symfonickeho orchestru, ktera prejde nadhernym kytarovym akordem do Just a boy. To je asi nekrasnejsi skladba celeho alba, Stanleyho zpev se tu v krehounke "chlapecke" poloze uzasne doplnuje s hutnymi udery do bicich a kytar. Nastupuje Frehley s kytarovou smrsti Dark light, moc se mi tady libi bubnovani Erica Carra, kytarove solo v zaveru je lahudka. Only You - to uz je Simmons s krasnou krehkou baladou, která v zaveru hutne graduje a temer plynule prejde do vybrnkavacky Under the Rose. Stredoveke sborove vokaly v refrenu zni monstrozne. Opet si muzeme uzit Frehleyho solo. Prijemne sklidneni prinasi World Without Heros, opet Simmons, mohutne podporeny smyccovym orchestrem. Stred alba ovladl Gene a je tu po ctvrte v rade - Mr. Blackwell zacina strasidelne a v temne atmosfere nas dovede az k Escape From the Island, to je opravdu narez, od zacatku do konce, instrumentalni kytarova lahudka. Odyssey - klavir, smycce, orchestr a nalehavy zpev Paula. Vypalovacka I se s nejkratsim moznym nazvem na obalu temer ztraci, ale krasne uzavira celou desku, nekoho mozna i probudi :-). Paul a Gene se tu symbolicky pravidelne stridaji ve zpevu. Kdo ma rad soustredeny poslech, se sklenkou, v kresle, s obalem v ruce a nejlepe za tmy, urcite si na tehle desce neco najde, mozna i kdyz nema rad KISS jako takove.