Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 21.03.2014

Právě minulý týden jsem rozšířil svou sbírku v rockové oblasti hned o tři tituly... vedle debutu Free a Santanova Caravanserai přibyl právě beatlesovský Revolver jako mé čtvrté album od této legendární formace (po Abbey Road, Let It Be a Sgt. Pepper´s...). Beatles při nahrávání strávili ve studiích asi 300 hodin a opět použili řadu studiových experimentů se zvukem a celkovým vyzněním. Krátce po vydání alba pak kapela úplně končí s koncertním vystupováním (a myslím, že jejich tvorbě to prospělo)...

Úvodní Taxman jsou klasická 60. léta se vším, co k nim patří, výrazný nástup alba a zpěvný refrén, Beatles závěr koření ale i ostřejším kytarovým sólem a vyhrávkami... Eleanor Rigby je krásně náladovou, smyčci podloženou skladbou. Použité aranžmá a nálada jistě ovlivnila řadu vznikajících rockových formací, na svém debutu ji dramaticky rozšířili Vanilla Fudge, jejichž o rok mladší debut přibyl do mé sbírky shodou okolností rovněž nedávno. Následuje ovšem pohodová I´m Only Sleeping, kde podle stavby vícehlasů a kytarových kudrlinek identifikujete kapelu okamžitě. Nekomplikovaná, ale pohodová a skvěle odsýpající záležitost, na konci až s lehce psychedelickým odérem. Love You To oživují východní inspirace a tomu odpovídající aranžmá a vyznění. Příjemné odbočení, mimochodem líbí se mi více než vysoko hodnocená seržantovská Within You Without You. Ale to je můj osobní problém zejména se druhou polovinou Seržanta, kde prostě spoustu prvků a detailů jako experimentálních výhonků nejsem schopen uposlouchat. Here, There and Everywhere - co dodat k tomuto pokladu? Pro mě asi jedna ze tří nejlepších skladeb nejen alba, ale kapely vůbec. Nádherně procítěná zpěvná skladba, dokonale ztělesňující dobu vzniku... S Yellow Submarine mám zkrátka problém, ty dvě minuty čtyřicet ji poslouchat vydržím, ale ten refrén přestojím jen s vypětím sil... přimhouřím-li všechny tři oči, beru to jako legrácku, která měla album zpestřit... Beatles ale dojem lacinosti hned vzápětí napravují -She Said She Said jsou opět nádherné bezstarostné šedesátky, melodické vokály, doteky psychedelie...velmi silný kousek! Good Day Sunshine u mě není tak výraznou skladbou, je víceméně postavena na klavíru, ale do průměru či níže určitě nesklouzává. And Your Bird Can Sing je klasickou zpěvnou skladbou Beatles, s propracovanými vokály, i když určitě u mě nepatří mezi albové vrcholy. For No One rozhodně napomohlo přidání rohu, výrazně skladbu oživuje... Doctor Robert nekomplikovaně rockově odsýpá, ale vokály a psychedelické výlety jsou zkrátka neodolatelné. I Want to Tell You je v podstatě postavena obdobně, i když ve volnějším tempu. Kapela opět umně využívá bohaté vokály, které podporují sborový refrén. Závěr alba se nese skutečně v duchu experimentů - Got to Get You into My Life velmi šikovně zapracovala jazzový orchestr. Beatles a kapelnický jazz? Jak je libo... pro mě rozhodně příjemné překvapení, i když by mě to ve spojení s Beatles rozhodně nenapadlo... Tomorrow Never Knows je u mě jasným vrcholem alba... neodolatelný rytmus, tíživá psychedelická atmosféra z požití psychotropních látek a řady inovativních studiových experimentů. Jako kdybych slyšel za rok debutové album Pink Floyd. Jednoznačný klenot v diskografii kapely, kterým je vyšperkován závěr...

Ačkoli se, podobně jako hejkal, nemohu řadit k ortodoxním fanouškům kapely a s řadou pasáží některých zbožšťovaných alb mám prostě řadu problémů, toto album považuji spolu s Abbey Road, bílým dvojalbem a Let It Be jednoznačně za vrchol tvorby a zasluhuje maximální bodové hodnocení (bohužel mi z nějakého důvodu nejdou hvězdy vložit), přestože se nevyhnulo několika slabším skladbám. Revolver je pro mě jednoznačně symbolem nástupu umělecky nejsilnější etapy kapely, jejíž ranou tvorbu zatím nemám důkladně zmapovanou...