Uriah Heep - Sweet Freedom (1973)
Reakce na recenzi:

Hned na začátku je patrné opětovné mírně přitvrzení a navíc o trochu bohatší a plnější zvuk - alespoň v úvodní Dreamer.
Za ní napínavě začínající, zajímavě pokračující a skvěle končící pecka Stealin'. Jo - tak ta patří k nejlepším uriášovským věcem. Poctivý hardrock, ale silná melodika, sborové vokály v pozadí, vynikající basový part - mňam mlask. Tohle hodně můžu.
Pochopitelně se musím zmínit i o až hymnické titulní skladbě, s krásným, kontrastně až nadpozemsky klidným refrénem, vytvářejícím vytrženě mimozemskou atmosféru klidu myšlenek tibetských mnichů.
Hned následující klávesové tóny If I Had A Time ale vlastně nejsou o nic horší. Prostě jako vždy - každá skladba stejně dobrá, každá dost osobitá, každá dost melodická. Třeba mne zabte, ale která jiná skupina má takhle vyrovnaných a dobrých 6 alb v řadě?? Jo - pár jich je, ale v tomhle hudebním stylu nevím nevím.
Dokonce i Circus - nejslabší kus alba, který se svými akustickými kytarami podbarvenými bongy a vyloženě popovým vokálem včetně frázování jakoby nevěděl kudy kam (zvukem připomínal hodně některé skladby Demise Roussose), a který jako by na album nepatřil, Vám prostě nevadí. I když je nejslabší ještě stále není TAK slabý. No a stejně se už těšíte na typický závěrečný sedmiminutový opus Pilgrim... :-)
Bonusy tentokrát nebudou - mám jen klasickou CD verzi ne-re-mastered.
A tím bychom skončili s Uriah Heep. Nechtějme jim kazit pověst zmínkami o albech, která v pozdějších letech upadají hloub a hloub k šedi a průměru...
Zatím jsme ale v roce 1973, Uriah Heep jsou skvělá skupina a zaslouží si 3 a čtvrt hvězdičky.
Filozof @ 17.11.2007 13:45:26 | #
No - každý to má jinak. Jak jinak? :-)
Píše se to "Physical" - s tvrdým a podle mne je dost nevyrovnané. Od skutečných pecek v úrovni alb I - IV (Kashmir, Boogie With Stu,...) po docela slabé kusy na LZ. Kdyby vybrali lepší věci na 1 desku, podle mne by bylo stejně dobré, jako dřívější alba.
Pokud se týče dalších groups, např. Black Sabbath mně moc neberou. Přijde mi to dost primitivní. Nejsem moc na metal či tupější odnož Hardrocku. První dvě alba BS mám a jsou docela OK, ale dál už to pro mne klesá a tak či tak toh moc poslouchat po sobě nemůžu.
Deep Purple sicee podle mne mají hned prvních 8 alb vynikajících. Ovšem nejsou vyrovnaná. První tři mají zcela jinou muziku než In Rock+Firebal+Machine Head a pochopitelně úplně jinou než Concerto... Všechny tři tváře DP mám velmi rád a moc se mi líbí - každá ale v jiném oboru.
Bližší (hudebně) jsou si už spíš desky Jethro Tull, o nichž si myslím, že až do Songs From The Wood mají jediný mírně slabší kousek - A Passion Play.
Jinak třeba Pink Floyd, King Crimson, VDGG, Beatles jsou vzácné příklady skupin, které pro mne mají všechny nebo alespoň hodně dlouho po začátku kariéry desky skvělé.
No a pochopitelně pak skupiny "mého" oboru - FM, CHC, CBB, TYA, JMB, AKBI, ... + pár dalších, keré počtu šesti desek ani nedosáhly.