Filozof - @ 14.11.2007 | #

Hned na začátku je patrné opětovné mírně přitvrzení a navíc o trochu bohatší a plnější zvuk - alespoň v úvodní Dreamer.
Za ní napínavě začínající, zajímavě pokračující a skvěle končící pecka Stealin'. Jo - tak ta patří k nejlepším uriášovským věcem. Poctivý hardrock, ale silná melodika, sborové vokály v pozadí, vynikající basový part - mňam mlask. Tohle hodně můžu.
Pochopitelně se musím zmínit i o až hymnické titulní skladbě, s krásným, kontrastně až nadpozemsky klidným refrénem, vytvářejícím vytrženě mimozemskou atmosféru klidu myšlenek tibetských mnichů.
Hned následující klávesové tóny If I Had A Time ale vlastně nejsou o nic horší. Prostě jako vždy - každá skladba stejně dobrá, každá dost osobitá, každá dost melodická. Třeba mne zabte, ale která jiná skupina má takhle vyrovnaných a dobrých 6 alb v řadě?? Jo - pár jich je, ale v tomhle hudebním stylu nevím nevím.
Dokonce i Circus - nejslabší kus alba, který se svými akustickými kytarami podbarvenými bongy a vyloženě popovým vokálem včetně frázování jakoby nevěděl kudy kam (zvukem připomínal hodně některé skladby Demise Roussose), a který jako by na album nepatřil, Vám prostě nevadí. I když je nejslabší ještě stále není TAK slabý. No a stejně se už těšíte na typický závěrečný sedmiminutový opus Pilgrim... :-)
Bonusy tentokrát nebudou - mám jen klasickou CD verzi ne-re-mastered.
A tím bychom skončili s Uriah Heep. Nechtějme jim kazit pověst zmínkami o albech, která v pozdějších letech upadají hloub a hloub k šedi a průměru...
Zatím jsme ale v roce 1973, Uriah Heep jsou skvělá skupina a zaslouží si 3 a čtvrt hvězdičky.

Mirek Kostlivý @ 20.11.2007 19:46:00 | #
Ale samozřejmě se výraz "heavy metal" používal již nejpozději v 2. polovině a určitě koncem 70. let i u nás. V té době jsem jako návštěvník burzy (v Praze na Letné) byl nejvíce překvapen hloučkem mániček, kteří si pravidelně vyměňovali desky se svojí muzikou jenom mezi sebou. Protože jsem se vrátil z vojny, tak jsem se ptal známých, co to mají za hudbu, a oni řekli: to jsou metalisti. Byla to úzká skupina lidí, co právě objevili Judas Priest a podobné kapely, a nic jiného neposlouchali. A když tak právě Deep Purple, Black Sabbbath, Uriah Heep a podobné partičky. Prostě to byli lidi, co odmítali jazz-rock, art-rock, punk ap. a vyděli v té metalové hudbě pokračovatele tradic klasiků hard rocku. Tohle nevidět může jenom ten, který hudbu začal objevovat až v 80. létech.