Reakce na recenzi:

Óin - @ 21.09.2008

Velice rád objevuji pozapomenuté perličky progresivního rocku, mezi které rozhodně patří i Still Petera Sinfielda. Vzhledem k sestavě hudebníků, podílejících se na vytvoření alba, by člověk možná čekal něco víc podobného tvorbě raných King Crimson, není tomu ale tak.

Album otevírá asi nejpovedenější skladba, The Song of the Sea Goat, nádherná rocková balada, za kterou by se memusel stydět ani Peter Hammill. (Jeho sólová alba mi mimochodem Sinfieldova prvotina místy připomíná.) V písni Still dostává prostor Greg Lake ve své nejlepší formě, ke třetímu vrcholu alba patří The Night People s povedeným textem. (Tady je inspirace tvorbou King Crimson trošku znát.)

Zbývající písně se pohybují na rozmezí folk rocku, progresivního rocku i klasického bigbítu, jejich organickou součástí jsou především texty. Peter je totiž hlavně básník a textař, i když na albu hraje i na kytaru a syntetizér.

Rozhodně doporučuju k poslechu, byla by škoda nechat tohle album zmizet na smetišti dějin rockové muziky. Dávám poctivé čtyři hvězdičky, zaslouží si je.