aristokrat - @ 24.01.2009 | #

Druhá "půlka" vrcholu kapely. Nejepičtější a kytarově nejpropracovanější deska. Přesto je podle mě o krůček za svým předchůdcem. Halfordův zpěv už není tak promakaný, variabilní a energický jako na sceaming for vengeance, prostě zpívá jinak a zase skvěle! Z hlediska kytar je tato deska naprostá špička v diskografii kapely, to co tady předvádějí K.K. s Tiptonem se jen tak nevidí a hlavně neslyší:) Když si takhle se takhle v hlavě "prohrábnu" celou diskografii, je mi jasné, že toto je z tohoto hlediska jasná jednička. Mám i následující booklet z longbeach a "štěkající" Glennovu kytaru v živě hraném sólu v Jawbreakerovi prostě miluju:) Ale abych stále jen nechválil, trošku mě tu mrzí slabší rytmika, i když chápu, že je to ústupek větší epičnosti a "bombastičnosti" alba. Největší hit Jawbreaker, nejlepší sólo Rock hard, ride free, nejoblíbenější skladba Some heads are gonna roll. I když jak jsem již uvedl o krůčíneček zaostává za předchozí deskou, dávám přesto jasných 5:)

Cossack @ 22.06.2011 15:16:05 | #
PaloM: Ano, souhlasím, že to jednoduché rozhodování není... :-)
"Screaming For Vengeance" mám taky hóóódně oblíbený, podobně třeba "Killing Machine", taky "Painkiller"... Kdybych měl ale volit opravdu jen JEDINÉ album, tak bych vybral "Defenders Of The Faith" (jak jsem už psal).

P.S. Možná i proto, že (podle mě) byl 84. velice „dobrý ročník” (což jako „vinař” jistě pochopíš). :-D