Reakce na recenzi:

Voytus - @ 01.12.2008

Tato deska dlouhou dobu nevyšla v reedici na CD. Pro vydavatelskou firmu byl její obsah údajně příliš depresivní. Nakonec přeci jen byla vydána - nejprve jako součást kompilace Ultimate chicken meltdown (bez In the Shadows), na které najdeme i pár singlů z tohoto období a další materiál, a v roce 2005 vychází konečně kompletní v reedici u Angel Air.
A jaká ta depkárna je? Nátěr od začátku až do konce. Atomici se po několika letech nečinnosti sešli v sestavě Crane, Hayman, (Du)Cann, opět bez basáka. Úvodní They took control of you uhání s větrem o závod, bubeník Hayman hraje přímočařeji, než předchozí bubeníci, jeho hra je energická a do AR 1980 dobře zapadá. Crane s Cannem se střídají v sólech a riffech, Cannův zpěv mi tu místy připomíná punkové zpěváky. Možná to album je ovlivněné punkovou vlnou - stavba skladeb je jednodušší, sází se na úderné riffy a zapamatovatelné melodie, což ne vždycky platilo. Podstatná část skladeb je též dost rychlá a to u ponurých roosterů také nebývalo zvykem. Dále tu máme naštvanou She's my woman, valivou He did it again, další punkově energickou Wheres the show?, která je pravděpodobně nejhitovější a nejúdernější. Cann neváhá připojit opravdové punkové sólo (to spočívá v tom, že s několika variacemi zahraje melodii zpěvu). In the shadows nemám (mám jen ten výběr), Do you know who's looking for you je energický nášup s vlezlým refrénem a úlisným zpěvem. Don't lose your mind může trochu připomenout staré Roostery. Ale kde by tahle parta byla bez instrumentálky! Watch out je další rychlejší věc se spoustou riffů, záseků a hammondových a kytarových sól. Další Cannova naštvaná riffová zasekávačka je I can't stand it, s dalším hitovým refrénem. A na závěr tu máme nejpromakanější a nejpestřejší Lost in space(refrén je ale zase punk). AR byli vždycky tak trochu lost. Těžko říct, zda za to mohla Craneova maniodepresivita, která mu znemožňovala pracovat, pravděpodobně i způsobovala nečekané změny sestavy a jistě i ještě více nečekané stylové změny na každém albu. Pro mě toto album představuje velmi silnou položku v diskografii, neváhal bych ji doporučit metalákům, rockerům i punkáčům (místy je to fakt punk, navíc s hammondkami).
PS: A není depresivní, je surová, energická, bezohledná, rychlá a hlavně nas...á!